Nejen mezi absolventy, ale i mezi kariérou znavenými manažery. Souvisí to hlavně s tím, že z českých neziskových organizací se stávají čím dál profesionálnější společnosti, které mohou kromě zajímavé práce nabídnout i slušný plat.
Žebříček ve Velké Británii sestavený institutem Trendence ukazuje, že pro neziskové organizace chtějí více pracovat hlavně ženy. Například Oxfam, organizace zaměřená na pomoc rozvojovým zemím, byla na třináctém místě mezi všemi zaměstnavateli, kteří jsou pro mladé lidi nejatraktivnější. U nás to je podle zkušeností neziskovek podobné.
Zájem o neziskovky roste
"Měla jsem zkušenost dva roky v komerční sféře, která mě dost odradila. Tohle je zajímavější práce, která není tak jednotvárná," říká jedna ze zaměstnankyň Člověka v tísni.
Neziskové organizace v Česku prošly za posledních deset let velkým vývojem. Řada z nich zanikla, spousta vyrostla do velikosti, kdy mají i přes sto zaměstnanců.
"Doba, kdy neziskové organizace považovaly manažerské techniky za výsadu komerčního sektoru, vůči kterému se chtěly vymezit, je minulostí," říká Marcela Bergerová z občanského sdružení Spiralis, zabývajícího se personálním poradenstvím právě pro podobná sdružení.
Hledání bez pomoci
Na řadu pozic je přesto pro neziskové organizace stále těžké lidi sehnat. "Čím nižší pozice, tím je větší zájem. A naopak," říká šéf české pobočky Greenpeace Jiří Tutter.
Neziskovky se shodují v tom, že nejhůře se hledají lidé, kteří pak pro ně shánějí peníze na chod organizace a její projekty. Mezi neziskovkami se pro tuto práci vžilo označení fundraising. Jsou však i místa, kde se na jednu pozici hlásí i několik desítek uchazečů.
Své zaměstnance si podobné organizace hledají většinou samy. Začínají u svých dobrovolníků, zkoušejí i některé specializované weby. Čas od času přijde do neziskové organizace pracovat i zkušený manažer, většinou už unavený či znechucený prací pro komerční firmy.
"Takových lidí přibývá, jsou už zajištění a platově si hodně pohorší, ale chtějí zkusit něco jiného," říká Tutter. Sám je jedním z podobných příkladů: do Greenpeace přišel před deseti lety ze zahraničního obchodu s podstatně lepšími platovými podmínkami.
Platy nejsou to, o čem neziskovky veřejně příliš mluví. Tím, jak se profesionalizují, je však řada pozic finančně čím dál srovnatelnější s komerční sférou. I když každý, kdo přejde z komerční sféry, musí počítat s určitým poklesem platu.
Lepší platy než v advokacii
"Myslím, že se dostáváme na pražský průměr," říká Tutter. "Zatím se nám daří vyvážit nižší plat zajímavým obsahem práce nebo menším byrokratickým zatížením i příjemným a velmi zajímavým kolektivem," říká personalistka Člověka v tísni Ivana Poliačiková.
A na některých pozicích dostávají zejména absolventi více než v komerční sféře. "Nabízíme jim více, než by měli jako koncipienti v advokátní kanceláři," říká Šárka Nekudová z Ekologického právního servisu.
Neziskové organizace jsou pro absolventy také dobrým odrazovým můstkem. "Je to přínosná práce napříč různými odvětvími," říká nyní již externí právnička Sdružení obrany spotřebitelů Klára Přikrylová.
Podle průzkumu Spiralisu je fluktuace v neziskových organizacích kolem šestnáct procent, což je mírně nad průměrem komerčních organizací fungujících v oblasti služeb. Záleží však na pozicích.
"Za celou dobu nám neodešel jediný právník," tvrdí Nekudová. Nejčastěji přitom neziskovky opouštějí muži zakládající rodiny. "Máme ale mezi sebou mnoho živitelů rodin, kteří to zvládají i s příjmy, které u nás dostanou," podotkla Poliačiková.
