Vlastimil Tlustý

Vlastimil Tlustý z ODS při projevu před hlasováním o důvěře Paroubkově vládě. (13. května 2005) | foto: David Port, MF DNES

Poslanci odvolali Tlustého z čela dozorčí rady ČKA

  • 283
Poslanecká sněmovna odvolala Vlastimila Tlustého z dozorčí rady České konsolidační agentury. Jako jeden z hlavních argumentů sloužila sporná transakce ČKA a ČSOB. O funkci v dozorčí radě přišel i exposlanec za ODS Vladimír Doležal.

Návrh na odvolání Tlustého a Doležala podali poslanci ČSSD.

Doležal je stíhán kvůli podezření ze zprostředkování úplatku. Tlustému zase sociální demokraté vyčítali nekonstruktivní přístup, politizování práce agentury a zveřejňování citlivých údajů.

Pro odvolání Doležala hlasovalo 111 poslanců, všichni přítomní komunisté, sociální demokraté, unionisté a (až na jednu výjimku) také lidovci.

Pro odvolání Tlustého zvedlo ruku 94 zákonodárců. Zde už výsledek nebyl tak jednoznačný - zdrželi se lidovci, tři komunisti a jeden sociální demokrat.

Poslanci teď mají do pátečního odpoledne čas na nominace nových členů dozorčí rady. Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve naznačil, že by v radě mohla zasednout komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová.

„Považuji ji za kvalifikovaného odborníka,“ řekl již dříve Mladé frontě Dnes Sobotka.

Občanští demokraté novinářům odpoledne řekli, že nyní nikoho dalšího nominovat nebudou. Strana nechce asistovat u dalších podobných „čachrů“: Poslední člen za ODS, kterým je Michal Doktor, nicméně v dozorčí radě zůstane. Má prý dohlédnout na další činnost agentury. ODS ale nevyloučila, že pokud se agentura znovu zaplete do podobné kauzy jako je pohledávka po IPB, odejde i on.

Jedenáct miliard po IPB
Jádrem sporu mezi politiky ČSSD a ODS jsou sporné pohledávky pocházející z doby prodeje majetku zkrachovalé Investiční a Poštovní banky.

Tlustý obvinil ministra financí Bohuslava Sobotku, že chce Českou republiku připravit o 11 miliard. - více zde

Sobotka toto nařčení odmítl s tím, že problém je složitější a výměna sporných pohledávek za jednu korunu je jen jedním z možných řešení.

„Veškeré změny které teď probíhají mají jeden jediný cíl. Mají za cíl, aby v dozorčí radě získala většinu sociální demokracie a bezpečnou většinu sociální demokracie s komunisty,“ sdělila ODS na tiskové konferenci. Podle občanských demokratů se dá čekat, že přijdou další kauzy podobné té „11 miliard za 1 korunu“. To, že Tlustý jedné takové kauze zabránil, je podle občanských demokratů hlavní důvod, proč byl odstaven.

Neprojednávala se ale pouze kauza IPB. Tlustý obvinil vládu z toho, že akcionáři Unipetrolu dostali za své akcie méně, než byla tržní cena. Po převzetí majority v Unipetrolu polskou PKN Orlen totiž tato firma musela učinit nabídku na povinný odkup akcií od menšinových akcionářů.

Podezřelé návštěvy v komisi
Za jednu akcii nejprve nabídla 103 korun. Poté, co návrh neschválila Komise pro cenné papíry, udělala nabídku novou, tentokrát ve výši 135 korun za akcii. (více zde)

To byla cena zhruba o třetinu nižší, než tenkrát stály cenné papíry na burze a hluboko i pod očekáváním analytiků.

Podle Tlustého není pochyb o tom, že vláda se vláda určitým způsobem na nízké ceně akcií podílela. Den poté, co se bývalý tajemník premiéra Zdeněk Doležel, který je podezřelý, že v kauze Unipetrol žádal pětimilionový úplatek (více zde), vrátil z jednání v Polsku, přišla prý na Komisi pro cenné papíry další návštěva. A sice právník Petr Šrámek, který působil jako premiérův poradce.

„Pro ty, kteří nevíte, kdo to je, je to tentýž doktor Šrámek, který si přišel poklábosit na Komisi pro cenné papíry čirou náhodou zrovna ten den, kdy schválila v kvapu cenu, díky které byli akcionáři, občané České republiky, v kauze Unipetrol okradeni,“ řekl ve Sněmovně.

Premiér Jiří Paroubek se proti takovému nařčení ale okamžitě ohradil. Tlustému doporučil, aby navštívil psychiatrickou ordinaci.

Paroubek nepopřel, že Šrámka zná. Řekl ale, že s ním nespolupracuje od té doby, co vyšlo najevo, že je v seznamech agentů StB. Premiér dodal, že o žádných Šrámkových návštěvách na komisi neví, že je s vládou nikdo nekonzultoval.

Komunistická minulost
Při debatě o konsolidační agentuře došlo i na účtování se vzdálenější minulostí. Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD) označil debatu za důsledek „divokého kapitalismu“ 90. let. Pravicoví poslanci mu následně připomněli komunistická 50. léta. Jičínský se ale postavil na obranu KSČM.

„Já si skutečně nejsem vědom toho a ani z vás nikdo neprokázal, že by chování komunistických poslanců v této Sněmovně bylo v nějakém rozporu s ústavou, s Listinou základních práv a svobod,“ pravil.

„Poněkud mě zaráží jím mnohokrát opakovaná logika, totiž, že pokud někdo je zvolen demokratickým způsobem, je demokratem. Rád bych ho požádal, aby se podíval do historie a možná, že by zjistil, že mnoho a mnoho nedemokratických sil bylo zvoleno demokratickým způsobem,“ vzkázal pak Jičínskému lidovecký poslanec Josef Janeček.

,