Tři pachatelé od roku 2018 postupně založili a provozovali třináct podvodných e-shopů se spotřební elektronikou – ceny byly mírně nižší než u konkurence. Obchod vždy fungoval jen krátce, než zákazníci, marně čekající na zboží, zalarmovali policii. Pak se přesunul pod novou doménu.
Celkem čtyři sta přihlášených poškozených ohlásilo škodu ve výši tří milionů korun – to vychází v průměru 7,5 tisíce na jednoho. MF DNES nedávno informovala o posledním z řady e-shopů, který přestal komunikovat v dubnu – Smartall.cz. Další se jmenovaly například cleverelectro.cz, oneelectro.cz nebo topstore.cz.
Pachatelé, dva cizinci ze zemí bývalého Sovětského svazu (28 a 30 let) a jeden Čech (27 let) z Mělníka, toho času ve výkonu trestu za podobný podvod z minulosti, zakládali e-shopy v Česku, Polsku a na Ukrajině.
Vychytralý podvod
Dlouho unikali odhalení díky promyšlenému systému. Neinkasovali totiž peníze od klientů přímo na svůj účet – to by bylo pro policii snadno vystopovatelné. Princip tkvěl v tom, že poté, co si na falešném e-shopu něco objednal klient, pachatelé sami objednali jakékoliv zboží s podobnou cenou u seriózního e-shopu – byla mezi nimi například i Alza.cz nebo CZC.cz. Šlo o mobily, tablety, televize, herní konzole či domácí spotřebiče, zkrátka cokoliv, co šlo později dobře zpeněžit.
Klíčem k úspěchu bylo, že falešné e-shopy vyžadovaly výhradně platbu na účet. Podvedenému poslaly platební údaje – ovšem ke své vlastní objednávce například na zmíněné Alze či CZC. Aby cena přesně seděla a nedošlo tak k nežádoucím zmatkům a průtahům při párování objednávky, podvodníci na poslední chvíli upravovali cenu, aby rozdíl dorovnali. „Máme pro vás další slevu ve výši 8 Kč!“ psali podvedeným v mailech obsahujících zmíněné platební údaje.
Klienti tak zaplatili skutečné zboží, jež ovšem odešlo na adresy udané podvodníky. Tam ho přebírali nic netušící brigádníci, kteří sehráli úlohu bílých koní. Přihlásili se na inzerát nabízející „práci z domu“. Brigádníci byli také najímáni coby telefonní operátoři – ti měli za úkol ujišťovat podezíravé klienty, že zboží je na cestě. „Měli přístup do administrace e-shopu, viděli statusy jednotlivých objednávek a tyto informace nakupujícímu poskytli,“ podotkl Pavel Schweiner z krajského oddělení kybernetické kriminality v Olomouci.
Brigádníci ve finále nedostali zaplaceno. V případě e-shopu Smartall, který fungoval na jaře v době koronaviru, nebylo zpoždění kvůli pandemii tolik podezřelé, takže fungoval poměrně dlouho. „Podvodníci využívali zboží pro vlastní potřebu nebo je dále předprodávali, případně je vyvezli za hranice,“ vysvětlil mluvčí policie Libor Hejtman.
Někteří zákazníci na to, že jejich peníze odešly do jiného e-shopu, přišli při kontrole bankovního výpisu, kde bývá u čísla účtu i jméno firmy. Domnívali se pak, že seriózní e-shop má s podvodem něco společného. „Zneužití objednávkového procesu naše jméno svým způsobem poškozuje, protože někteří zákazníci to mohou vnímat jako naši chybu,“ říká Lucie Vinická, mluvčí CZC.cz.
„Seriózní prodejce na webu zpravidla nabízí více platebních metod i způsobů doručení. Pozor na podezřele nízké ceny a omezené způsoby platby, typicky pouze platby předem,“ varuje Kateřina Daňková z Alza.cz.
Podle Vinické může být podezřelé, pokud e-shop nabízí zboží, které je všude vyprodané. Mít se na pozoru je ale třeba i u internetových bazarů, kde podvodníci používali stejný druh podvodu. „Zde je ideálním případě vhodné zvolit osobní vyzvednutí a zaplatit až po kontrole zboží,“ dodává.
Pozor na číslo účtu i u bazarů
Policie teď dá všem podvedeným vědět, jak dál postupovat. „Šance na to, aby získali své peníze zpět, je vždy, ale o tom musí rozhodnout až soud. Nám se ale bohužel nepodařilo zajistit nějakou náhradní hodnotu,“ uvedl Radek Otáhal, vedoucí oddělení kybernetické kriminality.
„Aspoň že je chytli, i když peníze už neuvidíme,“ říká skepticky jedna z podvedených zákaznic Smartall.cz paní Hana D.
Pokud má zákazník pochybnosti, zda by nemohlo jít o podobný způsob podvodu, může si zkusit zadat do vyhledávače číslo bankovního účtu, kam má peníze poslat. Někdy tak lze zjistit, jestli peníze náhodou nejdou jiné firmě, než u které je zboží objednáno – obchodní firmy mívají čísla svých účtů na webech.
