Poslechněte si rozhovor s ekonomem Tomášem Havránkem v Kontextu:
Ve středu prezident Miloš Zeman jmenoval tři členy rady České národní banky, dva „staronové“, Evu Zamrazilovou a Jana Fraita, a debutantku Karinu Kubelkovou.
Ekonom Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy prezidentovu volbu hodnotí jako pozitivní překvapení, protože „nelze pochybovat o reputaci žádného z nových členů.“ Oceňuje, že se jimi staly dvě ženy. „Není to důležité jen z hlediska genderové spravedlnosti, což u centrální banky není zrovna klíčové, ale dlouho počet žen v radě neodpovídal počtu kvalitních ekonomek v naší zemi,“ říká Havránek.
Inflace zrychlila, je na 30letém maximu. Ceny stouply o 16 procent |
Nováčky v radě označuje za holubičí, tedy že se staví proti zvyšování úrokových sazeb. „Když k nim přičteme hlasy Oldřicha Dědka a Aleše Michla, těžko si lze představit nějaké další zvyšování minimálně během léta a podzimu,“ předvídá s tím, že na posledním zasedání na konci června guvernér Rusnok nadělí „rozlučkový dáreček“ v podobě zvýšení úrokových sazeb na sedm procent.
Tomáš Havránek (1985)Působí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. V České národní bance pracoval deset let. Radil viceguvernérovi Mojmíru Hamplovi a budoucímu guvernérovi Aleši Michlovi. Působí také jako výzkumník v londýnském Centre for Economic Policy Research, v minulosti pracoval na Kalifornské Univerzitě v Berkeley. V roce 2020 se jako zástupce za Česko podílel na výzvě evropských ekonomů ohledně reakce hospodářské politiky na covid-19. Aktuálně je nejcitovanějším českým ekonomem v zahraničí. V prosinci 2021 byl prezidentem republiky jmenován profesorem. |
Havránek působil v ČNB nejdříve jako poradce viceguvernéra Mojmíra Hampla a později ho „zdědil“ na několik měsíců i Aleš Michl, budoucí guvernér banky. Primární příčina současné inflace je především „vrtulníková“ fiskální politika Andreje Babiše během covidové krize. Její raketový nárůst na šestnáctiprocentní hladinu však dává za vinu hlavně vedení ČNB.
„Centrální bankéři vůbec nečekali, že když zavřete lidi, nasypete jim peníze a pak vypustíte ven, tak budou chtít nakupovat. Podcenili spoustu peněz v oběhu na málo zboží v nabídce a na to vázaný růst cen. Naše banka zareagovala dřív než ty ostatní, ale pořád pozdě,“ kritizuje konání ČNB, která sazby začala zvyšovat přesně před rokem a uvádí, že sazby mají obecně růst rychleji než inflace, aby zůstala pod kontrolou. Dnes už je utržená ze řetězu.
Kdyby se podle Havránka teď zvýšily sazby několikanásobně, riskuje ČNB s nejvyšší pravděpodobností recesi, proto si vybrala střední cestu konzervativního nárůstu. Podle něj je načase sáhnout do devizových rezerv, tedy stovek miliard dolarů a eur, které má ČNB k dispozici, začít skupovat české koruny a tím korunu posílit.
„Rozprodej devizových rezerv má rychlejší dopad na míru inflace než manipulace se sazbami. My bychom dneska nemuseli mít dvoucifernou inflaci, ale osmiprocentní,“ domnívá se Havránek a dodává, že „bankovní rada by pak mohla přežít ve starém složení a nedočkali by se výpovědí, které pan prezident rozdává, protože výše inflace je nepochybně důsledek selhání centrální banky.“
Nechápe proč se doteď stávající rada drží jen zvyšování sazeb, nyní na výši 5,75 procent, a nevyužili také dostupný nástroj odprodeje rezerv, což by jim podle něj pomohlo v plnění jejich jediného ústavního cíle – udržení cenové stability. Zdá se, že přesně opačnou strategii využije „holubičí rada“ v čele s Michlem.
Má podle Havránka Aleš Michl střet zájmů s ohledem na vazby na Andreje Babiše? Proč je podle něj inflační cíl dvou procent protiústavní? Jak přesně silná koruna pomůže s inflací? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
