Bednáři smolí sudy stejnou metodou, jakou to dělali jejich předchůdci. Používají při tom směs čínské pryskyřice z borovice černé, americké pryskyřice, oleje a parafinu. Směs vaří při teplotě 200 stupňů Celsia.
Na smolení pracuje celý tým. Podle bednářského mistra Josefa Hrůzy je nejdůležitější štorcování. "To je převracení sudů. Smola se totiž musí dostat všude, aby vytvořila pružný film, který zacelí všechny póry,“ vysvětluje bednářský mistr.
Tradice bednářského řemesla byla v plzeňském pivovaru obnovena v roce 2000. "Díky bednářům může pivovar ve svých sklepích udržovat výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva," řekl manažer technických služeb plzeňského pivovaru Vladimír Burian.
Sudy o objemu 38 hektolitrů, které včera bednáři vysmolili, váží zhruba 800 kilogramů a jejich výroba trvá zhruba měsíc.
Bednáři dostali novou dílnu
Bednáři se starají o údržbu ležáckých sudů, kádí a sklepů. Od začátku září se mohou chlubit novou dílnou. Tu pro ně Plzeňský Prazdroj vybudoval v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století. Její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.
Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny po tři roky zaučují. Bednáři včera do svého cechu přijali nového tovaryše, třiatřicetiletého Michala Řehořka z Plzně.
K bednařině měl vždycky blízko. Vyučil se truhlářem a třináct let pracoval ve vedlejší soukromé truhlárně, která pro pivovar vyrábí reklamní poličky nebo skříně.
"Celou dobu jsem po partě bednářů pokukoval a chtěl jsem to zkusit,“ vzpomíná čerstvě vysvěcený tovaryš.
Nakonec se mu přání splnilo. Oslovil ho bývalý bednářský mistr, který mu nabídl, jestli by nechtěl zkusit nové řemeslo.
"Vůbec jsem neváhal a rozhodnutí nelituji," dodal Řehořek.
