1918 – NA NEZÁVISLOST
Rok, kdy se začaly psát nové dějiny
Dosažením nezávislosti jsme získali důvěru okolních států, a co víc – důvěru sami v sebe. I dnes je důležité vážit si nezávislosti a uchopit ji jako příležitost k prosazení našich lidí a postojů ve světě.
Český národ dlouhou dobu toužil po vlastním státě, kde by sám nesl odpovědnost za jeho směřování a mohl určovat vlastní budoucnost. Tomáš Garrigue Masaryk už během války jednal s představiteli spojeneckých velmocí o vzniku společného státu Čechů se Slováky. Češi a Slováci si 28. října 1918 konečně vydobyli svou nezávislost. Tento den se zapsal jako nová kapitola československé státnosti. Čechoslováci velmi rychle prokázali svou soběstačnost, a to i v těžkých dobách po první světové válce. Svou republiku vystavěli na pilířích demokracie, svobody a humanismu.
1934 – NA PROSPERITU
Zlatá éra první republiky
Léta prosperity prožíváme i v současné době. Věci se daří, rozvíjejí a výsledky hospodářství dávají naději do příštích let. Jak nám minulost už tolikrát ukázala – pokud investujeme do budoucnosti, obstojíme v každé době.
Československo bylo v meziválečném období na samotném vrcholu. Vznikaly nové umělecké směry, hvězdy stříbrného plátna se navzájem předháněly a česká architektura se stala uznávaným pojmem. Roku 1934 bylo Československo dokonce desátou průmyslově nejvyspělejší zemí na světě. Československé firmy dosahovaly vynikajících výsledků a dokázaly své výrobky uplatnit na trzích po celém světě. České automobily, lokomotivy, přístroje, obuv nebo pivo Pilsner Urquell se staly zárukou kvality v mnoha zemích po celém světě.
1945 – NA MÍR
Konec druhé světové války
Život v míru není samozřejmostí, často si nepřipouštíme, že bychom o něj někdy mohli přijít. Musíme ale pořád mít na paměti, že mír je základní podmínkou spokojeného života každého člověka i celé společnosti.
Byl to největší konflikt v dějinách lidstva. Druhá světová válka vrhla temný stín na celý svět. Přinesla s sebou utrpení, ale také spoustu hrdinských příběhů. I Češi během války prokázali odvahu a věrnost vlasti. Cesta k míru byla dlouhá a trnitá, ale došla vítězného konce. Po těžkých bojích se Spojencům podařilo nacistické Německo porazit. Přestože poslední výstřely na našem území padly o pár dní později, za oficiální ukončení války se považuje 8. květen, kdy německá vojska oficiálně podepsala kapitulaci. Nadšení obyvatelé vítali své osvoboditele všude po republice, ať už to byli sovětští vojáci v Praze, nebo americká vojska v Plzni. Po vyčerpávajícím boji konečně zavládl vytoužený mír.
1958 – NA TVOŘIVOST
Československý úspěch na EXPO V Bruselu
Češi i dnes prokazují svou tvořivost, vynalézavost a kreativitu, díky které jsou v mnohých oborech světově uznávaní.
Na světové výstavě EXPO ‘58 na sebe Československo strhlo pozornost doslova celého světa. Země, která se ještě vzpamatovávala z těžkých časů války a období stalinského útlaku, všem dokázala, že umí rychle navázat na svou světovou úroveň. Architektura československého pavilonu zaujala zejména moderním designem interiéru ze skla a oceli. Součástí expozice byla restaurace Praha, která udivovala svým neobyčejným tvarem a kde si lidé mohli pochutnat na výborné svíčkové a plzeňském ležáku. Opravdovým zlatým hřebem se ale stalo multimediální představení Laterna magika. Československý pavilon návštěvníky okouzlil natolik, že získal hlavní cenu – Zlatou hvězdu – a dalších 13 prestižních ocenění a inspiroval architekty a designéry po celém světě. Rok 1958 se do naší historie zapsal jako mimořádný úspěch poválečného výstavnictví a umění.
1968 – NA LIDSKOST
Probuzení naší společnosti
Lidskost vyjadřuje především ohled na člověka v každém okamžiku, který není možné podřídit ničemu jinému. Je to vlastnost potřebná v každé době, v každé společnosti, při každé lidské činnosti.
Letos si připomínáme 50. výročí pražského jara, které pro český národ znamenalo uvolnění politických poměrů a víru v lidskost a naději. Již počátkem 60. let minulého století se začala společnost nejen v Československu, ale i v dalších zemích po světě měnit, lidé se chtěli aktivně zapojovat do veřejného dění a ovlivňovat život kolem sebe. Přestože komunistická strana stále držela moc, byla to doba, kdy mohli lidé svobodně dýchat. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ trval krátce, ale byla to doba, kdy byla zrušena cenzura, lidé mohli svobodně cestovat, zakládat společenské organizace i ovlivňovat veřejné dění. K Pražskému jaru tehdy vzhlížel celý svět. Byly to časy, kdy na prvním místě nebyla ideologie ani moc, ale člověk.
1977 – NA ODVAHU
Příběh Charty 77
Odvaha není hodnotou ceněnou pouze v dobách válečných nebo v podmínkách totalitních režimů. Téměř každý den se dostáváme do životních situací, jejichž řešení vyžaduje kus osobní statečnosti, a je na nás, jak se zachováme.
Těžké časy normalizace v roce 1976 vrcholily soudním procesem s undergroundovou skupinou The Plastic People of the Universe. Na jejich obranu se spojili lidé různých generací i politických postojů. A právě mezi nimi se zformovala iniciativa Charta 77. Jejím cílem bylo bojovat proti útlaku a prosazovat důsledné dodržování lidských práv v Československu. Václav Havel, Marta Kubišová, Jan Patočka i všichni ostatní známí i méně známí signatáři Charty projevili velkou odvahu – byli ochotni postavit se režimu i za cenu ztráty zaměstnání, nebo dokonce hrozby uvěznění. Charta 77 je dodnes symbolem neohroženého boje za svobodu a lidská práva.
1984 – NA NEÚSTUPNOST
Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta
I dnes je důležité vážit si lidí, jako byl Jaroslav Seifert, kteří mnohdy vedou nerovný boj s autoritami a institucemi, a přesto ze svých zásad nikdy neustoupí.
Psal se Orwellův rok 1984, když nebojácný básník a prozaik Jaroslav Seifert obdržel prestižní Nobelovu cenu. Po celý svůj život se vždy stavěl na stranu svobody a nikdy se nepodvolil režimu. Protože byl zároveň signatářem Charty 77, byl pod neustálým dohledem Státní bezpečnosti. Když v roce 1984 získal Nobelovu cenu, v tehdejších československých novinách o tom byla sotva stručná zmínka. Tou dobou už bylo Seifertovi 83 let a kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu musela cenu převzít jeho dcera. Celé události se nedostalo ani zdaleka takové pozornosti, jakou by si Jaroslav Seifert zasloužil. Nobelovu cenu získal za svou výjimečnou tvorbu, ale i za své pevné postoje a odvahu říct svůj názor.
1989 – NA SVOBODU
Cesta ke svobodě
Svoboda vyjadřovat své názory, cestovat, žít dle vlastních představ, svoboda veřejně se angažovat, to jsou významné hodnoty, které jsme získali zpět v roce 1989. Je důležité uchovat je i pro další generace.
Den, který změnil život hned několika generacím. 17. listopadu 1989 se konala studentská manifestace, pořádaná jako pietní shromáždění k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Poklidný pochod skončil na Národní třídě, kde proti studentům zasáhly složky ozbrojené síly a manifestaci brutálně rozehnaly. To vyvolalo obrovské pobouření a studentská akce se během pár dnů změnila v celospolečenské hnutí, které bylo rozhodujícím milníkem ve vývoji našeho státu. V dalších dnech a týdnech lidé demonstrovali už po celém Československu a požadovali svobodu a ukončení vlády komunistické strany. Rychlý sled událostí vyvrcholil zvolením Václava Havla prezidentem republiky. Československu se tak otevřela cesta do nového, svobodného života.
1998 – NA VÍTĚZSTVÍ
Nagano 1998: zlatý český úspěch
Velká vítězství bývají výsledkem tvrdé dřiny, talentu a spolupráce týmu. Vítězství, která dokážou lidi spojovat, jsou o to cennější. Jsou pro nás inspirací, abychom podobná vítězství zažívali co nejčastěji.
Před 20 lety dosáhl náš český hokejový tým svého největšího úspěchu. Zápas na olympijských hrách v japonském Naganu vstoupil do srdcí všech hokejových fanoušků a doslova přepsal sportovní dějiny. Tehdy to byl turnaj století, neboť se kvůli hrám poprvé přerušila slavná NHL, aby ti nejlepší hráči světa mohli reprezentovat svou zemi na olympiádě. Podceňovaný český tým v čele s Ivanem Hlinkou dokázal nemožné a z jeho svěřenců se stali národní hrdinové a legendy. Česko se tak proslavilo nejen jako malý stát uprostřed Evropy s nejlepším pivem na světě, ale i jako hokejová velmoc. Celá země slavila vítězství, lidé zaplavili náměstí i ulice a všichni jsme byli hrdi na to, že jsme Čechy.
2018 – NA BUDOUCNOST
Hodnoty zůstávají
Hodnoty a ideály, kvůli kterým si lidí vážíme, zůstávají stejné a představují neměnný závazek do budoucna. Stejně jako se už 176 let nemění Pilsner Urquell. Připijte si s námi na společné ideály a budoucnost, která se nám otevírá!
Žijeme ve vyspělé civilizaci, která má za sebou dlouhá léta vývoje. Společnost i svět se mění stále rychleji, žijeme v éře digitální revoluce. To, co se před dvaceti lety jevilo jako scéna ze sci-fi filmu, je dnes realitou. Nové technologie vznikají raketovým tempem a již nyní zásadně mění náš životní styl, ekonomiku nebo způsoby, jak spolu lidé komunikují. Možná už za pár let budeme zvyklí na vozidla bez řidičů a soužití s roboty. Co je dnes běžné, už v budoucnu být nemusí – doba se mění a lidé s ní.
22. listopadu 2018 |
