Experiment, jehož výsledky zveřejnil mimo jiné i prestižní časopis Science, se odehrával ve 355 největších městech čtyřiceti států po celém světě. Výzkumníci peněženky jako nalezené na ulici předali recepčním v hotelech, bankách, divadlech, poštách a na policejních stanicích.
Všech 17 303 peněženek, které takto výzkumníci předali, obsahovalo klíč, nákupní seznam a tři vizitky. Na těch bylo pro danou zemi běžné jméno a e-mailová adresa. Ve vybraných peněženkách byla částka odpovídající zhruba tří set korunám.
What if you lose your #Wallet? Fascinating experiment on pro-social behaviour and measuring the trade off between honesty & self-interest @sciencemagazine (N=17,000 355 cities 40 countries) Top 8: https://t.co/bbN8D5t7GQ https://t.co/poKz1LaiDy
„Chybně jsme si mysleli, že jsou lidské bytosti sobecké,“ řekl listu The Guardian Alain Cohn, ekonom z Michiganské univerzity a jeden z autorů studie. „Ve skutečnosti je pro ně spíš než finanční zisk mnohem důležitější to, že sami sebe vnímají jako počestného občana,“ dodal.
Výsledky studie totiž předčily očekávání. Původní odhady předpokládaly, že si lidé ty peněženky, které obsahují finanční obnos, spíš budou nechávat. Ve skutečnosti tomu však bylo naopak – těch s hotovostí se ve všech zemích vrátilo víc než těch, které byly bez peněz. V průměru se vrátilo 51 procent „plných“ a 40 procent „prázdných“ peněženek.
Výzkumníci také zvažovali, zda se peněženky nevrací i kvůli tomu, že obsahují v podstatě nevýznamnou částku. V Polsku, USA a Spojeném království tak experimentovali i s částkou v přepočtu za zhruba 2 100 korun. Lidé v takovém případě vrátili téměř tři čtvrtiny peněženek (71 procent).
Češi se umístili dobře
Nejlépe v experimentu dopadli Švýcaři. Hned za nimi následovali Norové, Nizozemci, Dánové, Švédové a Poláci. Sedmé místo pak obsadili Češi. V případě peněženek, ve kterých se nacházel finanční obnos, dopadli ještě lépe – skončili pátí.
VIDEO: Řidič dal při tankování peněženku na stojan, muž s kanystrem ji vzal |
V Česku se vrátilo skoro 80 procent peněženek s hotovostí a lehce přes 50 procent bez ní. V experimentu propadla Čína, ve které se nevrátilo ani deset procent peněženek bez hotovosti a jen lehce přes 20 procent s ní. Spodní příčky žebříčku obsadily také Maroko, Peru, Kazachstán či Keňa.
Podle autorů pomohlo vysokému množství vrácených peněženek i to, že do nich přidali osobní předměty – výše zmíněný klíč a nákupní seznam. Díky tomu si totiž nálezci majitele peněženky snáze představí a je jim ho víc líto.
„Poctivé chování je jedním ze základních kamenů ekonomického a sociálního života,“ uvedli autoři studie. „Bez upřímnosti by se neplnily sliby, nikdo by nedodržoval smlouvy, neplatily by se daně a vlády by byly zkorumpované,“ dodali. Pochopení toho, kdy se lidé chovají čestně, a kdy naopak podvádí, je podle nich zásadní pro budoucí fungování moderní společnosti.
