Dobromysl neboli oregano

Dobromysl neboli oregano | foto: Depositphotos

Polovina oregana v Evropě je falšovaná, ukázala studie. Česko se jí neúčastnilo

  • 62
Skoro polovina (48 procent) sušeného oregana v evropských státech je falšovaná. Nejčastěji se nastavuje olivovými listy, majoránkou nebo myrtou. Ukázala to unikátní první celoevropská studie Evropské komise, o které nyní úřad informoval. Zapojilo se do ní třiadvacet evropských zemí, ČR mezi nimi nebyla.

Podle ministerstva zemědělství jsou informace o falšování oregana znepokojující, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) s nimi bude pracovat při mimořádných kontrolách.

Evropská komise vypracovala studiina základě testů šesti druhů koření: šafránu, kmínu, čili papriček, pepře, kurkumy a právě oregana. Na 1 885 vzorcích provedly evropské úřady necelých 10 000 analýz. Hodnotila se autenticita a čistota bylin podle ISO norem. Pokud vzorek nevyhověl normám pro cizorodé látky nebo v něm bylo moc popela (například u pepře), byl označený za podezřelý z falšování.

Celkem bylo podezřelých 17 procent vzorků. To komise, ale i české ministerstvo označují za dobrou zprávu, protože je to méně, než uváděla odborná literatura na základě kontrol jednotlivých států.

Nastavování bylo zjištěné v 17 procentech případů u pepře, ve 14 procentech u kmínu, po 11 procentech u kurkumy a šafránu a u šesti procent u čili papriček. Většinou šlo o rostliny, které neměly těchto typech koření co dělat, ve dvou procentech případů se pak ve vzorcích zjistila nepovolená barviva.

Nejhorší situace ale byla u poměrně běžně využívané dobromysli, tedy oregana. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého SZPI na výsledky této studie čekala.  

„Zjištění studie, že u 48 procent vzorků oregana byl nalezen přídavek olivových listů a myrty, je velice znepokojující a určitě to SZPI při kontrolách využije. Z pohledu kontroly je ovšem nutné mít k dispozici obhajitelnou a dostatečně přesnou akreditovanou metodu pro úřední kontrolu. Ohledně falšování oregana listy olivy a myrty v minulosti SZPI obdržela jedno hlášení přes systém AACS,“ sdělil. Tento systém je zaměřený pro boj s falšovanými potravinami. 

Česko se do studie nezapojilo

Do studie se zapojilo 21 členských států EU a navíc Švýcarsko a Norsko, Česká republika, ale ani sousední Slovensko však nikoliv. Podle Bílého to SZPI původně zvažovala, nakonec se však rozhodla, že to není zapotřebí. „SZPI dlouhodobě kontroluje koření na trhu v ČR a veškeré indicie o falšování koření dokázala zatím v rámci svých kapacit a možností daných legislativou zohlednit do využívaných analytických metod. Důležitým faktorem je i využitelnost výsledků studie pro účely úřední kontroly, neboť analýzy, pokud je nedělá akreditovaná úřední laboratoř, tedy např. SZPI, nemůže využít jinak než jako podnět k zaměření kontroly či potvrzení správnosti svého počínání,“ doplnil. 

Šizené včelí výrobky téměř zmizely z regálů. Med podléhá přísným kontrolám

Podle něj se české úřady kontrole koření v tržní síti věnují dostatečně. Kontrolu celé škály nepovolených barviv v koření (včetně zjištěných ve studii) úspěšně po desetiletí dělá SZPI pravidelně v rámci běžných kontrol, a dokázala tak téměř vymýtit tento druh falšování na trhu v ČR,“ uzavřel Bílý.

Největší počet vzorků ve studii bylo z Německa, následovalo Španělsko a Francie. Bylinky a koření v Evropě využívá mezi 70 a 80 procenty potravinářský sektor, až čtvrtinu pak maloobchod a mezi pět a deseti procenty restaurace, uvádí komise.

V ČR se podle poslední dostupné ministerské zprávy o tomto oboru pěstovaly kořeninové a aromatické bylinky na 2 929 hektarech půdy, z toho kmín na 2 755 hektarech.