Nezaměstnaní by ji dostali automaticky v plné výši, zaměstnancům by se krátila podle jednoduchého klíče v závislosti na jejich výdělku. Určitou částku navíc dostanou chudí také na každé dítě.
"Dosáhnout na určitý díl dávky by měli všichni, kdo vydělají méně než průměrnou mzdu," říká Tlustý. Peníze od státu by tedy dostal každý, kdo vydělá méně než osmnáct tisíc korun hrubého.
O přesných číslech zatím Tlustý mluvit nechce, celý plán ukáže až v polovině listopadu na kongresu ODS, upozornily v pátek Hospodářské noviny.
Proti dnešnímu stavu by si pohoršili nezaměstnaní. Dnes totiž mohou především početnější rodiny získat kromě státem zaručeného životního minima každý měsíc až několik tisíc korun na dalších dávkách, jako jsou příspěvky na bydlení, sociální příplatky a množství různých účelových dávek vyplácených obcemi. Ty přispívají třeba na tábor pro děti, školní pomůcky či dopravu.
Méně peněz na dávkách, větší chuť do práce
Plán ODS má zvýšit rozdíl mezi příjmy nezaměstnaných a lidí pracujících za nízké mzdy. I málo placená práce má v novém systému sociální podpory přinášet lidem vyšší životní úroveň než život na podpoře.
"Na sociální dávky nad rámec životního minima mají nárok jen lidé, kteří prokazatelně nemohou pracovat především ze zdravotních důvodů. U práceschopných je jen otázka snahy, zda si práci najdou," říká Tlustý. "Kdo chce, ten pracovat může," dodává stínový ministr.
Sociální pracovníci tvrdí, že to je omyl, a plán ODS označují za sociální experiment, který by mohl přinést problémy a napětí podobné tomu, jaké v těchto dnech vyústilo v pouliční válku na chudinských předměstích Paříže.
"Ne všichni, kdo chtějí, práci najdou," říká Marie Holubová, Romka z Ostravy.
"U nás je míst málo, konkurence velká, a hlavně Romové, někdy i negramotní, nemají moc šancí," říká Holubová, která jako středoškolačka s praxí a řadou dobrých referencí marně hledala místo a strávila řadu měsíců na podpoře.
Zatímco nezaměstnaní by měli po reformě o něco zchudnout, polepšit by si měli lidé pracující za nízké mzdy. "Těm se bude kombinovat efekt ze sociální reformy s efektem rovné daně, polepší si. Zvýší to motivaci k hledání práce," říká Tlustý.
Zatímco dnes různé sociální dávky přiznávají lidem různé instituce - úřady práce, sociální odbory podřízené ministerstvu práce a obecní úřady - do budoucna by se podle ODS měly o výplatu univerzální dávky starat jen finanční úřady. "Zjednoduší to administrativu," říká Vlastimil Tlustý.
Podle znalců sociální problematiky to také přinese nové problémy. Sociální pracovníci totiž ztratí účinnou možnost působit na problematické rodiny, kterým dnes mohou odepřít peníze, když například klient neplatí nájem nebo neposílá děti do školy.
"Řada problémových rodin potřebuje sociální pomoc při hospodaření, při zajištění výživy dětí. Ztratíme-li možnost působit na ně dávkami, bude to špatné," říká Marta Keková, šéfka odboru, který má na jedné z ostravských radnic na starosti ochranu dětí z problémových rodin.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) změny podle ODS odmítá: "Vedlo by to k růstu bídy v zemi, která má dnes nejnižší počet lidí pod hranicí bídy."
Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE-EI na návrhu ODS oceňuje hlavně přehlednost a jednoduchost. "Lidé ztratí možnost systém dávek tolik zneužívat," míní.
Univerzální dávka se totiž má vyplácet automaticky, bez ohledu na to, jestli člověk potřebuje víc, nebo míň peněz. V tom, že nikdo nikoho nebude kontrolovat, vidí prostor k úsporám.
"Dnešní systém je moc složitý, ale kdo se v něm naučí chodit, může z něj dostat velké peníze. To skončí, pokud bude systém nastaven správně," dodává Münich.
Marta Keková, sociální pracovnice z Ostravy, v pokles zneužívání dávek příliš nevěří. "Lidé nepřiznají své skutečné příjmy, pracují načerno. To návrh ODS neřeší. Naopak, sníží možnost kontroly," říká.
