Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu zjistila, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zaplatil za zřízení Centrálního registru administrativních budov (CRAB) ve třech zakázkách zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění (tedy bez soutěže) přes 180 milionů korun.
"Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat," uvedla tisková mluvčí NKÚ Olga Málková.
Při plánování registru ÚZSVM od začátku počítal s jedinou variantou, že se CRAB stane nadstavbou už existujícího Informačního systému majetku státu (ISMS). S tím, jak byla nastavena licenční práva s dodavatelem ISMS, bylo přitom jasné, že i CRAB bude muset navrhnout a vytvořit tentýž dodavatel.
„Podle zkušeností NKÚ má dlouhodobá závislost na jednom dodavateli negativní vliv na hospodárnost veřejných zakázek,“ upozorňuje Málková.
Kontroloři zkoumali i náklady na roční správu registru, za rok 2013 za ni ÚZSVM zaplatil jednomu státnímu podniku přes 62 milionů korun.
Registr přitom zatím neplní svůj účel. Přestože vláda svým usnesením zavázala ministerstva i ostatní ústřední orgány státní správy, aby údaje o svých kancelářských budovách zadaly do registru do 1. července 2013, ke konci roku 2013 bylo v registru jen 1 918 budov. Přitom podle dotazníkového šetření z roku 2007 provedeného mezi 60 procenty státních subjektů využívaly v té době státní instituce 4 800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru CRAB chybí.
ÚZSVM přitom celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná. Za data v registru odpovídají jejich vkladatelé a ÚZSVM je nemůže kontrolovat.
V registru mají být pro potřeby státních institucí i veřejnosti evidovány volné i využité administrativní budovy státu. Registr by měl poskytovat přehled výdajů na jejich provoz a údržbu, údaje o tom, nakolik jsou využité, a podklady pro rozhodování o tom, které budovy je možné pronajmout a které je možné jako dlouhodobě nepotřebné prodat.
Kontroloři NKÚ narazili na řadu nesrovnalostí, například na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly tyto objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data v registru nespolehlivá a neúplná. Je zřejmé, že CRAB zatím neplní svůj účel tedy úsporu peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu.
Ministerstva si pronajímají kanceláře za rozdílné ceny
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil i na to, jak ministerstva financí, obrany, práce, pro místní rozvoj, školství a vnitra nakládala se svými administrativními budovami v Praze mezi léty 2011 a 2013. Kontroloři zjistili, že resorty měly na území Prahy 161 tisíc metrů čtverečních ploch, z nichž využívaly 150 tisíc metrů čtverečních a téměř 10 tisíc metrů čtverečních pronajímaly nebo bezúplatně přenechávaly jiným subjektům. Ministerstva si pak pronajímala přes 31 tisíc metrů čtverečních kanceláří.
Prověrka ukázala, že nájmy, které resorty platily, se přitom výrazně lišily. Zatímco Ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů na pražském Novém Městě 1 700 korun za metr čtvereční za rok, Ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně za 6 600 korun za metr čtvereční za rok. Tedy jen v roce 2013 za nájem pěti a půl tisíce metrů čtverečních v této budově budově zaplatilo 38,5 milionu korun. Tentýž resort naopak pronajímal lukrativní prostory v Karmelitské ulici na Malé Straně za ceny od 276 korun za metr čtvereční za rok.
