Parametry, kdo bude mít možnost získat bydlení s nižším než tržním nájemným, jsou přitom nastaveny velmi benevolentně. Hlavními kritérii jsou věk a výše příjmů. Žadatel nebo jeden z páru žadatelů nesmí překročit hranici 35 let. Případně nesmí pobírat víc peněz, než kolik činí „osmý příjmový decil“ v daném kraji.
To znamená, že musí pobírat čistou mzdu nižší než 20 procent nejlépe placených lidí v kraji. Mladším lidem s obvykle nižšími příjmY je navíc mzdové kritérium ještě zjednodušeno do devátého decilu, a tak na státní pomoc s nájmem dosáhne podle odhadů resortu většina mladých lidí.
Nájem jako alternativa vlastního? Leda by byl aspoň o dvacet procent levnější |
Státní fond podpory investic uveřejnil tabulku s výpočty na základě loňských dat, aby si bylo možné lépe představit, na koho se podpora bude vztahovat. V případě jednočlenné domácnosti by tak čistý měsíční příjem nesměl loni překročit 39 777 korun, příjem rodiny se dvěma malými dětmi zhruba 83 500 korun a čistý příjem rodiny se dvěma náctiletými potomky částku 103 tisíc korun.
Pro získání podpory existuje ještě jedno omezení. Mladí lidé nesmějí vlastnit nemovitost ani podíl v bytovém družstvu.
Pomoc pro učitele i hasiče
Kromě mladých lidí se má podpora vztahovat i na vybrané profese, které v řadě regionů chybějí. Nabídka levnějšího bydlení by podle ministerstva mohla pomoci obcím tyto lidi přilákat. Jde ovšem především o státní zaměstnance.
Státní fond podpory investic uvádí jako příklad učitele, lékaře nebo hasiče. A dále lidi zaměstnané ve složkách integrovaného záchranného systému, tedy lidi zajišťující veřejnou bezpečnost nebo úředníky zaměstnané ve výkonu veřejné správy.
Lidé z vyjmenovaných profesí budou mít výhodu v tom, že oproti mladým se zákaz vlastnictví nemovitosti či družstevního podílu vztahuje pouze ke konkrétnímu kraji.
Kupní ceny nemovitostí rostou v EU rychleji než nájmy. Česko není výjimkou |
„Pokud nějaká obec potřebuje přilákat například zdravotníky, tak by byli schopni jim nabídku zatraktivnit možností dostupnějšího bydlení. Lékař by tak nemusel v obci vykupovat nemovitost nebo hledat komerční nájem,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko.
Možnost vlastnit nemovitost v jiném kraji je podle něj do pravidel zahrnuta pro případy, kdy by třeba zdravotník z Prahy dojížděl do vzdálenější obce, kde by část týdne ordinoval.
Veřejná podpora bydlení nebyla před vstupem Česka do Evropské unie nic mimořádného. Následně se ale tato možnost vytratila, protože Unie podobné programy považuje za narušení trhu.
Přesto existují země, které si dokázaly vyjednat výjimku, například Irsko nebo Švédsko. „Příklad Irska ukazuje, že podpora dostupného bydlení má na trh pozitivní dopady. V době vysokých úroků hypoték a padající poptávky po nemovitostech se stavební firmy mohou více zaměřit na dostupné nájemní byty. Díky tomu během krizí nedochází k tak prudkému poklesu celkové výstavby,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Dva miliony nájemníků
Česko podle Bartoše o možnosti dotovat dostupné bydlení vyjednávalo zhruba rok. Hlavním úkolem bylo přesvědčit Evropskou komisi, že se tím nenaruší trh s byty a že pozitiva v podobě dostupnějšího bydlení pro vybrané skupiny obyvatel převáží nad riziky, tedy zejména nad těmi vyplývajícími z pokřivení trhu.
Dotace má sloužit především k nákupu nebo výstavbě nemovitostí, které budou sloužit jako nájemní bydlení. Požádat o ni společně se zvýhodněným úvěrem mohou obce nebo právnické osoby zřízené obcemi, státní příspěvkové společnosti nebo například registrované církve a spolky, jejichž posláním je dosahování obecného blaha, vypočítává v materiálu Státní fond podpory investic.
Nájem neplatí promile lidí, ale dostat je z bytu trvá rok, dva, říká Kubáček |
Možnost snížit nájemné z tržní hodnoty je omezena tak, že platby nájemníků by měly pokrývat přinejmenším náklady, které má s bytem majitel. Na zvýhodněné bydlení mají „dosáhnout“ podle ministerstva zhruba dva miliony lidí.
Kromě této nové podpory stát pomáhá skupinám, které jsou přímo ohrožené ztrátou bydlení. To se týká zhruba 150 tisíc lidí, z nichž větší část tvoří rodiny s dětmi, zhruba čtvrt milionu lidí pobírá některou z dávek na bydlení. Ročně jen tato podpora stát vyjde na více než čtyři miliardy korun.
Lidem v bytové nouzi by nově měli s nalezením vhodného bydlení pomáhat úřady. Navíc mají fungovat jako garant pro majitele nemovitosti.
V případě, že nájemce nalezený takzvaným kontaktním centrem poškodí vybavení bytu, mohla by centra majitelům škodu kompenzovat, ale maximálně do výše čtyřnásobku nájemného.
