"Kdo nezaváhal a vysadil pár hlav Siegeru, ten už může mít burčák také," tvrdí milotický vinař Ladislav Macek. Své hrozny už sklidil, vylisoval a těší se, jak si o víkendu s přáteli na burčáku z jihomoravské vinice pochutná.
"Už naši předci vysazovali pár hlav Madlenky červené, která dozrávala velmi brzy, a to proto, aby z ní mohly uzobávat ženy, které ve vinohradu velmi těžce pracovaly. Šlechtitelé pak tuto odrůdu zkřížili s Tramínem, a tak vznikl Sieger," říká vinař. Přiznal však, že burčák z těchto hroznů je dost nejistá záležitost.
"Když je tuhá zima, může tato odrůda vymrznout a její velkou nevýhodou je i tenká slupka. Vosáci tyto hrozny snadno napíchnou a společně s mouchami vysají," říká Macek. Proto také při dozrávání věší pod hlavy Siegeru láhve se směsí sirupu, vody a piva, aby od nich vosy odlákal.
O několika vinařích, kteří už mají burčák z vlastních hroznů, ví i Libor Nazurčuk, předseda svazu moravských vinařů Moravín. "Raných odrůd je několik, a pokud je má vinař ještě na dobrém místě, může už burčák klidně mít," tvrdí.
To, že si nyní lidé kupují burčák z dovozu, který musí být po vstupu země do Evropské unie označen jako částečně zkvašený révový mošt, se vinařům z jižní Moravy nelíbí. Revoluci ve vinohradech však kvůli tomu nechystají.
"Kdyby bylo letos lepší počasí, v tuto dobu už mohl být burčák i z Mülleru Thurgau, nejrozšířenější odrůdy v zemi. Zvětšovat vinohrady už nejde, a tak by se těmto raným odrůdám musely obětovat ty pozdější. Navíc trh je velmi nejistý, a pokud někdo zjistí, že dovážet k nám burčák je výhodné, byť i pod označením mošt, neměli by asi naši vinaři šanci mu konkurovat," soudí Nazurčuk.
Podle něj musejí moravští spoléhat spíš na to, že tak jak se lidé naučili pít dobré víno, přijdou za nějaký čas na chuť i kvalitnímu burčáku. "Chtěli bychom je proto spíš přilákat na jižní Moravu, protože burčák transportem trpí a přímo ve sklípku je nejlepší," dodal.
