Ten jen do srpna letošního roku vyplatil téměř tři miliony korun na základě zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. "Od začátku roku jsme vyřídili čtyřiadevadesát žádostí o vyplacení dlužných mezd, s nimiž se na nás obrátili zaměstnanci firem, které nedodržely termíny výplat," řekl Miroslav Seidler z ostravského Úřadu práce.
Zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatelé neplatí mzdy včas a ve stanovené výši, mají podle zákona právo požádat úřad práce o vyplacení mzdy.
Někteří zaměstnavatelé se do problémů s vyplácením mezd dostanou vlastní vinou, jiní zase například kvůli druhotné platební neschopnosti. Rozdílný je i přístup zaměstnavatelů v komunikaci s úřadem práce při projednávání výplat dlužných mezd.
"Přibližně deset až patnáct procent zaměstnavatelů s námi při vyřizování žádostí jejich zaměstnanců spolupracuje, ale většina si hraje na mrtvé brouky," popisuje praktiky některých majitelů firem Miroslav Seidler.
"Ti kteří nespolupracují se z velké části rekrutují z řad takzvaných 'takypodnikatelů,' což je pro mne každý člověk, který si platí leasing na drahý automobil a právě se vrátil z rekreace v Karibiku, i když svým zaměstnancům už třeba tři měsíce nezaplatil ani korunu," dokončil Miroslav Seidler.
Jména neplatičů se často opakují
Při své práci se Seidler často setkává se zaměstnanci, kteří pracují u majitele firmy jehož jméno je mu povědomé. "Vím o několika lidech, s jejichž jmény jsem se setkal při vyřizování nároků zaměstnanců různých firem," poukazuje Miroslav Seidler na fakt, že někteří podnikatelé jsou ve vztahu ke svým zaměstnancům nepoučitelní.
V současnosti existuje několik variant, jak se může nezaměstnaný při hledání nového místa proti takovému zaměstnavateli bránit. Nejjednodušší je při hledání nového místa prohlédnout stránky úřadu práce.
K vyplacení dlužných mzdových nároků nepotřebují zaměstnanci mnoho. Stačí podat u příslušného krajského soudu návrh na konkurs firmy zaměstnavatele a pak nahlásit svou pohledávku na Úřadu práce. Pokud jsou všechny náležitosti splněny, dochází k výplatě zaměstnavatelem zadržovaných peněz průměrně do šesti týdnů a to, pokud žadatel doloží požadované doklady, až do plné výše dlužné částky.
Zaměstnanci mohou poslat firmu do konkurzu
Rozhodující pro přijetí požadavků úřadem práce je samotné podání návrhu na konkurs u Krajského soudu. Není důležité, zda soud návrh přijme, či zda jej odmítne. Úřadu práce stačí k zahájení šetření samotné podání návrhu.
"Pokud zaměstnanci dlužné peníze vyplatíme, už se nemusí o nic dalšího zajímat," přibližuje průběh vyplácení zadržovaných mezd Miroslav Seidler. "Dlužné peníze pak vymáháme po zaměstnavateli. Buďto prostřednictvím soudu v rámci podaného návrhu na konkurs, nebo zaměstnavatel zaplatí sám. Pokud tak neučiní a soud, například pro malou likviditu firmy návrh na konkurs neuzná, pak se firma do dvou měsíců z obchodního rejstříku vymaže a úřad práce nezíská nic. To ale zaměstnance nemusí zajímat."
Na stránkách úřadů práce lze najít nejen nabídky práce, ale i seznam firem, které se vyplácením smluvených mezd svým zaměstnancům příliš nezabývají. Uchazečům o práci mohou výrazně pomoci i internetové stránky Obchodního rejstříku, na kterých lze vysledovat, zda má firma finanční problémy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc připravuje na příští rok telefonickou linku, na které by vyškolení zaměstnanci mohli odpovídat na dotazy zaměstnanců i uchazečů o práci. Spuštění linky se předběžně plánuje na začátek příštího roku.
