Dnes na ni každý zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy 0,4 procenta, další 1,2 procenta platí ještě do státní kasy firma. Ročně tak stát vybere zhruba 14 miliard korun.
Zrušení nebo snížení pojistného na zaměstnanost by zaměstnancům, a hlavně firmám mělo výrazně ulehčit. Nejdále v úvahách jsou menší koaliční strany. Lidovci a unionisté chtějí úplné zrušení těchto příspěvků a navrhují, aby se na boj s nezaměstnaností dávaly peníze, které stát vybere z daně z přidané hodnoty.
"Vyšší výběr DPH musí jít mimo jiné na snížení odvodové zátěže, například formou zrušení příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti," uvedl šéf lidovců Miroslav Kalousek.
Ministerstvo financí zatím pracuje s mírnějším návrhem, že by se odvody na politiku zaměstnanosti snížily zhruba na polovinu. To by znamenalo snížení příjmů rozpočtu o sedm miliard korun.
Zaměstnanec s průměrným šestnáctitisícovým měsíčním hrubým příjmem by tak ročně získal o necelé čtyři stovky čistého příjmu navíc. Podle šéfa vládní agentury CzechInvest Martina Jahna by úlevy pro firmy mohly pomoci státu v konkurenčním boji s okolními zeměmi při lákání investorů.
"Nyní s ministerstvem práce připravujeme materiál na zjednodušení aktivní politiky zaměstnanosti. Příspěvky na tvorbu pracovních míst lze teď přijímat pouze pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. V problémových regionech je potřeba systém zjednodušit, aby firmy mohly přetahovat na kvalitnější místa zaměstnance, kteří dosud o práci nepřišli, ale pracují ve firmách, které jsou ve špatné situaci," říká Jahn.
Na vytváření nových míst a rekvalifikace dnes stát vyplácí necelé čtyři miliardy ročně, na podpory jde skoro dvakrát tolik.
