„Nezávislá analýza profesora Omara Šerého z února letošního roku nenašla v žádném z 52 vzorků odebraných v prodejnách vir SARS-CoV-2,“ dodává Prouza.
Nejen obrovskými investicemi, ale i provozní flexibilitou zajistily obchody ochranu zaměstnanců i zákazníků před nákazou.
„Vděčíme za to jak obrovským investicím, tak i zodpovědnému chování naprosté většiny zákazníků a rovněž detailně propracovanému pandemickému plánu,“ řekl Tomáš Prouza.
Supermarkety a e-shopy zaznamenaly růst
Během loňska vzniklo osm tisíc nových e-shopů, mezi nimi bylo i řeznictví |
Mezi kamennými obchody se nejlépe dařilo supermarketům a diskontním prodejnám s meziročním růstem tržeb o 8 procent, kde nedošlo k tak výraznému poklesu počtu zákazníků jako u jiných typů prodejen.
Drogistické řetězce rostly méně, konkrétně o dvě procenta, protože řada zákazníků upřednostňovala jeden velký nákup a drogistické produkty kupovali v obchodech spolu s potravinami.
Nejvíce, o dvě procenta, poklesly tržby potravin na čerpacích stanicích, které trpěly sníženou mobilitou obyvatel. Ale i zde byly patrné nárůsty tržeb v obdobích, kdy došlo k omezení nedělního prodeje u ostatních typů prodejen.
„Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti on-line prodejů, kde meziroční růst tržeb vystřelil o polovinu. Retail obecně dokázal v extrémně krátké době změnit obchodní model a z prodeje v kamenných obchodech se přesunout do online prostředí,“ dodává Prouza.
Nižší frekvence nakupování, větší útraty
Na základě výsledků analýzy společnosti NielsenIQ vzrostly tržby rychloobrátkového zboží v meziročním srovnání o více než pět procent. Češi loni vlivem pandemie vynechali zhruba každou desátou návštěvu obchodů. Zároveň ale zvýšili meziročně průměrnou útratu o 17 procent v obchodech na 351 korun.
„Maloobchodní trh prošel během roku s pandemií dramatickými změnami, které za posledních dvacet let nemají obdoby. Obchod čelil masivním výkyvům v extrémně krátkém období.
Od panických nákupů na přelomu února a března přes dlouhodobější posuny v nákupním chování až po nová pravidla hygieny, ochrany nakupujících a zaměstnanců či reakce na často upravované restrikce a vládní opatření,“ uvedl Karel Týra, Managing Director CZ&SK výzkumné společnosti NielsenIQ, a doplnil: „S výjimkou první vlny, kdy byl koronavirus velkou neznámou a viděli jsme enormní panické zásobovací nákupy, bylo chování nakupujících ve všech dalších vlnách podobné. V období restrikcí ještě více, o 15 až 20 procent, omezovali návštěvy obchodů, nákupy více plánovali a za jeden nákup utratili částku větší zhruba o 25 až 30 procent.“
Do budoucna lze podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy očekávat, že se bude prodlužovat doba strávená v obchodech, spíš než by masivně rostla frekvence nákupů. V pandemii podle něj zmizely společné rodinné nákupy a zatím lze jen těžko předvídat, zda se k tomuto trendu lidé vrátí, dodal.
Čistý domov i večery s popcornem
Spolu s tím, jak Češi zůstávali v průběhu roku zavřeni ve svých domovech, se změnily i jejich potřeby a to, co nakupují. Uzávěry gastronomického sektoru se promítly do nebývalého růstu produktů jak v oblasti kuchyňského náčiní, tak surovin na vaření s nárůstem shodně o patnáct procent. Rostla zároveň potřeba udržovat domácnost v čistotě, takže kategorie jako čističe toalet, mopy, čističe na podlahy nebo utěrky zaznamenaly meziroční nárůst o deset až dvacet procent. Nejvíce ale akceleroval růst výrobků zaměřených na dezinfekci domácnosti. Ty zvýšily tržby o téměř 120 procent.
„S omezením možností kulturního vyžití a užívání si nevšedních zážitků v běžném životě se změnily i další segmenty, kde si Češi v posledním roce více dopřávali. Došlo k významnému posunu u konzumace kávy. Kromě rostoucích prodejů kávovarů byl zřetelný příklon českých konzumentů k mleté a zrnkové kávě s růstem o dvanáct procent na úkor instantní kávy s poklesem o šest procent.
Uzavření kin a domácí sledování televize a filmů pak vedlo ke zvýšené konzumaci například tortilla chipsů o patnáct procent nebo popcornu dokonce o 92 procent,“ nastínil Týra.
V první vlně se také zvýšil prodej kondomů, který postupem slábl. Zajímavým číslem je pak prodej těhotenských testů. Tržby v loňském roce vzrostly o 21 procent. „Může to být první vlaštovka v nadcházejícím babyboomu,“ podotkl Týra.
Ne všem kategoriím se ale dařilo tak dobře. Prodeje v maloobchodě klesaly u kategorií, které jsou častěji nakupovány impulzivně, jako jsou cukrovinky, žvýkačky, nebo v celé oblasti péče o krásu.
Omezení sociálních interakcí a nošení roušek či respirátorů vedlo k propadu dekorativní kosmetiky o deset procent či vůní a deodorantů o sedm procent. Jediným segmentem péče o krásu, který tak netrpěl, byla péče o pokožku.
Světlo na konci tunelu
Nakupování v prvních dvou měsících letošního roku plynule navázalo na závěr loňského roku. Lidé v současné karanténě omezují návštěvy obchodů a chodí pro větší, plánované nákupy.
„Od začátku pandemie obchodníci investovali do nejrůznějších hygienických opatření přes sedm miliard korun. Na současnou situaci zareagovala řada obchodníků navíc snížením cen respirátorů, navýšením darů potravinovým bankám, neboť roste počet lidí v nouzi, nebo nabídkou logistických služeb například pro distribuci antigenních testů do škol. Až budou naočkovány rizikové skupiny populace, jsou také připraveni zajistit rychlé očkování svých zaměstnanců,“ shrnul prezident SOCR ČR.
