„Pro rok 2023 čekáme čistou stagnaci. Stejné očekávání jsme měli i v listopadu 2022,“ uvedl na tiskové konferenci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Zásadní vliv na vývoj ekonomiky bude mít nadále inflace, která se i v roce 2023 bude pohybovat vysoko nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. Pro letošní rok komora očekává průměrnou inflaci na úrovni 10 procent. Mezi hlavní ekonomické faktory hrající ve prospěch zpomalování inflace lze zařadit stabilizaci cen energií a ochlazení domácí poptávky
V příštím roce hrubý domácí produkt vzroste o 2,8 procenta. Průměrná mzda po očištění od vlivu inflace sice i letos klesne, v roce 2024 už ale reálně vzroste o 3,7 procenta.
„Podniky se budou snažit snížit své náklady zefektivněním výroby, střednědobě vyhlížejí také rozšíření výroby. To je pro hospodářství naší země dobrá zpráva. Správně nasměrované investice do výkonnějších strojů a zařízení zvýší produktivitu práce. Zpravidla ale s ročním zpožděním. Česká ekonomika proto z letos realizovaných firemních investic bude těžit hlavně v příštím roce a investiční apetit ještě zesílí v příštím roce,“ vysvětlil Dlouhý.
Po letošní stagnaci tak podle Hospodářské komory dojde v roce 2024 k výraznému oživení české ekonomiky. „Zkrátka nepřijdou ani zaměstnanci, kterým po dvouletém poklesu reálné mzdy vzrostou,“ dodal Dlouhý.
„Inflace by se v roce 2024 mohla vrátit v průměru ke třem procentům za celý rok. Očekáváme definitivní překonání jak covidového období, tak válečného období. Příští rok by měl být rokem solidního růstu,“ doplnil Dlouhý.
Kurz koruny k euru bude v průměru 24,50
Letos mzdy v nominálním vyjádření porostou 7procentním tempem. „Je vidět, že podnikatelé jsou připraveni mzdy zvyšovat,“ doplnil Dlouhý.
Růst nominálních mezd však nebude dostatečně vysoký na to, aby pokryl znehodnocení příjmů vysokou inflací. V reálném vyjádření proto podle komory mzdy klesnou o 2,8 procenta.
Ke zlepšení ekonomiky může přispět také vývoj zahraničního obchodu. Nikoliv však kvůli růstu exportů, které bude limitovat z pohledu Hospodářské komory příliš silná koruna, ale kvůli propadu dovozů vlivem slabé domácí poptávky, zejména ze strany domácností.
Nejistota dalšího vývoje exportně orientované české ekonomiky je spojena zejména s kurzem koruny. Modelové kalkulace ale ukazují, že by aktuální posilování tuzemské měny mělo být spíše přechodným jevem.
Průměrný kurz koruny vůči euru za celý rok 2023 bude na úrovni 24,5 korun za euro. Oslabit by koruna měla v polovině roku. Ačkoliv se jedná oproti hodnotám ze začátku roku 2023 o poměrně významné oslabení, kurz i na této predikované úrovni nadále limituje exportní možnosti ekonomiky kvůli snížení cenové konkurenceschopnosti českých firem.
Podnikatelům daně nezvyšujte
Oživení ekonomiky bude dlouhého stát na nepříliš stabilních základech. „Do rozhodování firem o investicích silně vstupují jejich očekávání. Je to citlivá záležitost. Proto je velmi důležité, aby vláda vnímala, že oživení ekonomiky bude stát na velmi křehkých základech. Tedy aby plány podnikatelů nepodkopala tím, že jim, byť výhledově, bude zvyšovat daně nebo odvody a uvalovat na ně nové povinnosti. Takové břemeno by se proměnilo v nechuť investovat,“ apeluje Dlouhý.
Stát chce dostat ze živnostníků víc, zvedne odvody. Odradíte je, volají kritici |
S tím podle něj souvisí i očekávání podnikatelů, pokud jde o měnovou politiku. „Firmy budou na investice potřebovat peníze. Doufáme proto, že centrální banka postupně zlevní bankovní úvěry snížením úrokových sazeb,“ dodal Dlouhý.
Potřebujeme cizince
Podle Hospodářské komory nezaměstnanost bude letos i příští rok mírná. Problémem ale nadále zůstane nedostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací.
Nedostatek pracovníků je způsoben úbytkem lidí na trhu práce. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí přitom v následujícím desetiletí se v České republice sníží produktivní složka obyvatelstva o dalších 300 tisíc lidí. Už dnes zaměstnavatelé postrádají zhruba stejný počet zaměstnanců.
Pokud by pracovní místa byla obsazená, česká ekonomika by rostla mnohem rychleji a posílila by se i příjmová strana státního rozpočtu. Hospodářská komora proto apeluje na vládu, aby investovala do rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí na personální posílení zastupitelských úřadů a alespoň část nevyužité původní kvóty pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny, kteří čelí ruské agresi, přerozdělila mezi další země.
