Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZákon po svém schválení ve Sněmovně sklidil vlnu kritiky. Předpis, podle něhož by od příštího roku stoupal povinný podíl prodaných potravin v řetězcích z 55 procent až na 73 procent v roce 2028, odmítl i premiér Andrej Babiš. Ten ho označil za nesmysl.
I prezident Agrární komory Jan Doležal připouští, že novela z dílny poslanců SPD, není dokonalá. „Ten návrh vzbuzuje kontroverze, jeho realizovatelnost není jednoduchá. Chápu, že to může být nepochopitelné, nicméně ta idea podpořit české zemědělství, které po vstupu do EU tahá za kratší konec, ta idea je velmi dobrá,“ míní.
Zákon proto Doležal chápe jako volání o pomoc a jako podnět k diskusi na téma soběstačnost. Hlavní problém tkví podle něj ve vztahu velkých obchodních řetězců k českým dodavatelům. „Na začátku pandemie v prvních březnových týdnech kamiony vázly na hranicích a v tu chvíli se řetězce o české dodavatele začaly zajímat. Často je ale mají jen jako zálohu, kdyby jim vypadl jiný velký dodavatel,“ říká Doležal.
Odmítá také, že by novela měla sloužit velkým podnikům. „To není ta hlavní myšlenka, jde o to aby se do obchodních řetězců byly schopné dostat i menší subjekty, které nemají takovou vyjednávací sílu. Dnes řetězce osloví spíš většího, který je schopen zajistit kontinuální dodávky,“ uvádí.
„Ale když kvůli počasí nebo logistickým problémům není někdo schopen dodávky naplnit, je vylistován, a to prakticky navždy. Řetězce deklarují, že mají rády české potraviny, ale dělají málo, aby vytvořily dlouhodobé oboustranně výhodné smluvní vztahy,“ přibližuje svůj pohled na hlavní problém šéf Agrární komory.
Přetavení myšlenky na podporu zemědělců do zákona o kvót se však podle Doležala neodehrálo bez komplikací. „Jsou tam položky, které můžou být problematické, problematické může být i to maximální procento, těch 73 procent,“ přiznává. „Zákon by mohl myslet i na sezonnost, nemůžeme očekávat, že tu budeme mít producenty, kteří budou 12 měsíců schopni dodávat jahody nebo rajčata,“ dodává.
Na seznamu, který byl součástí schválené novely a který má v budoucnu přesně upravit vyhláška ministerstva zemědělství, jsou i další položky, u kterých je podle kritiků obtížné zajistit splnění kvót. Ať už jde o ryby, nebo potravinářskou sůl. Tu také například přinesl jako upozornění ministru zemědělství Tomanovi německý velvyslanec Christoph Israng.
V souvislosti se zákonem o kvótách na potraviny jsem dnes přinesl ministru Tomanovi na ministerstvo zemědělství @MZeCR sůl z Bad Reichenhallu, kde jsem vyrůstal. Ve videu vysvětluji, co mě k tomu vedlo. https://t.co/JglklWlzjJ
Nedokonalosti v seznamu Doležal připouští. „Neříkám, že seznam je dokonalý, je v něm spousta položek, kde by se mělo debatovat. Pokud se budeme bavit o jiném procentu, o volnějším nárůstu, úpravě položek, myslím si že však má smysl. Minimálně v tom, abychom se bavili, jak pomůžeme malým a středním podnikům dostat se do řetězců.“
Velkou část problémů podle šéfa Agrární komory způsobilo rychlé předložení novely a nedostatečná debata. Mimo jiné třeba o tom, jak přesně podíl českých potravin počítat. Podle zákona by mělo jít o hmotnostní podíl jednotlivých prodaných potravin za celý rok v každé provozovně daného řetězce. Podle kritiků přitom není zřejmé, jak by měly řetězce přinutit zákazníky dané zboží skutečně nakupovat a čím ho nahradit ve chvíli, kdy například právě kvůli sezonnosti, nebude dostatek českých potravin k dispozici.
„Jestli to má být podíl na tom, co řetězce nakoupí, nebo co prodají, je další věc, která by měla být k diskusi, to je jeden z kritických bodů. Je škoda, že diskuse neprobíhala delší dobu a nebyly v ní zastoupeny všechny složky dodavatelů, prvovýrobci, zpracovatelé i ti, co prodávají,“ míní Doležal.
Nedostatku českých potravin se Doležal neobává. „Tvrdit, že nebudou české potraviny je liché. Pokud bude prostor upravit seznam položek, měli by čeští spotřebitelé dostat všechny vyjmenované komodity,“ říká a odmítá i obavy ze zdražování. „Nemyslím si, že stoupnou ceny. Kdybychom viděli, jak nízké ceny platí řetězce dodavatelům... Ceny určují řetězce, bylo by to jen na jejich rozhodnutí.“
Rezervovaně se šéf Agrární komory staví i k možným výtkám ze strany Evropské unie. „Zatím není možné vyslat jednoznačné ne, musí se na to podívat právníci a ti to musejí posoudit. Je tu prostor pro debatu, zákon ještě může naznat určitých úprav a pak se na něj může i Unie dívat jinak,“ uzavírá Doležal.
