Řada evropských zemí je však na tom ještě hůř, ekonomika eurozóny propadla meziročně o 15 procent. Byť jde zatím o předběžné odhady, jsou to už teď vlastně stará čísla. I to je vcelku dobrá zpráva, protože podle ekonomů se už ekonomika odrazila ode dna.
Na loňskou úroveň se však vrátí nejdříve za dva roky. A to ještě jen v případě, že nepřijde silnější druhá vlna epidemie, která by byla spojena s uzavíráním podniků, jak se to dělo na jaře.
Nejhorší výsledek v historii. Česká ekonomika se propadla o 10,7 procenta |
Cestu vzhůru může komplikovat také přetrvávající nejistota lidí. Strach o budoucnost. Obavy, že aktuální pokles ekonomiky přinese rozsáhlé propouštění. A pokud nebudou lidé utrácet, firmy budou muset začít šetřit. Škrtnou investice, srazí mzdy. A ekonomika se nerozjede. Bude přešlapovat na místě.
„Restart ekonomiky se bude odvíjet od obnovení důvěry firem i domácností. Stále velkým rizikem je zahraniční poptávka,“ shrnuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Velké obavy podle ní panují především v automobilovém průmyslu. A to nejen kvůli propadu poptávky, ale také kvůli zpřísňování regulace.
Proinvestování se z krize trvá
Vládní představitelé slibují, že stát se z krize proinvestuje. Jenže příprava velkých projektů, například do infrastruktury, zabere spousty času. Trvá dlouho, než se vůbec začne stavět. A dopad se v ekonomice projeví nejdřív napřesrok.
Podle ekonomů by proto bylo vhodnější, kdyby stát usnadnil investování alespoň podnikatelům. Podniky brzdily nákupy nových strojů a zařízení už před příchodem krize, v prvním čtvrtletí klesly investice meziročně o více než pět procent. Aktuálnější čísla budou kvůli uzavření ekonomiky ještě horší.
„Řadu firem by k navýšení investic motivovalo zrychlení odpisů,“ říká nový viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Vládě se do toho moc nechce, podle Prouzy jde přitom o opatření, která se dají udělat rychle. A stát nakonec o peníze nepřijde, jen je dostane později.
Třetina pokoronavirové podpory může jít do dopravy, říká Havlíček |
A firmy si spočítají, že je pro ně lepší udělat větší investici teď a rozpustit ji do nákladů rychleji, než vyčkávat. „Každá koruna, která se utratí navíc, je důležitá,“ dodává Prouza.
Elektrická naděje
Ačkoliv odkládání plánovaných investic bude brzdit oživení, měly by firmy zůstat obezřetné. „Podniky by měly dělat uvážená úsporná opatření. Pokud mají investovat, musí pečlivě zvážit svou zadluženost a zohlednit riziko každé investice,“ říká partner PwC a expert na poradenství firmám v krizi Petr Smutný.
Na určité oživení nicméně ukazují data o spotřebě elektřiny očištěná o vliv počasí, která shromažďuje člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl. Údaje o odběrech mohou napovědět, jak se daří ekonomice a jak moc se vyrábí ještě dříve, než s ekonomickými daty přijdou statistici.
Během karantény i řadu týdnů po ní byly odběry při srovnání s loňskem výrazně nižší, v polovině dubna dokonce o téměř 14 procent. V předposledním červencovém týdnu se však situace obrátila. „Minulý týden byla spotřeba meziročně vyšší o 1,3 procenta. Jsme za dnem. Proti druhému kvartálu rosteme,“ napsal Michl v pondělí na Twitter.
Poprvé od karantény je spotřeba elektřiny očištěná o vliv počasí v plusu. Minulý týden byla meziročně vyšší o 1,3 %. Jsme za dnem. Proti druhému kvartálu rosteme. Nic více, nic méně. Viz 2 grafy a můj dnešní sloupek pro @mfdnes; odborněji zde @CNB_cz https://t.co/b3JxdcZmIf https://t.co/gdfzvIKYoL
O oživení mluví i největší tuzemská automobilka Škoda Auto. Po prudkém propadu zisku i tržeb v prvním pololetí nyní považuje za možné, že by se koncem roku mohla vrátit na loňskou úroveň.
Donutit lidi více utrácet
Hodně bude záležet také na zahraniční poptávce. Česku by tak mohla pomoci opatření, s nimiž přišla německá vláda. Exportéři jsou však zatím dost opatrní. Podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů očekávají do konce roku pokles zakázek více než tři čtvrtiny z nich. Většina počítá dokonce s dvouciferným propadem.
Spoléhat jen na to, že se rozjede export, stejně stačit nebude. Navíc je to věc, kterou lze z Česka ovlivnit jen částečně. Podle Prouzy by se vláda měla inspirovat právě v Německu a přijít s nástroji, jak přimět lidi více utrácet. „K vyššímu utrácení by mohlo přimět třeba časové omezení snížení daně z přidané hodnoty. Lidé by pak mohli přestat odkládat dražší nákupy,“ říká Prouza.
Německo ohlásilo nejprudší propad ekonomiky za půl století |
Zdánlivě dobrá zpráva pro českou ekonomiku je i to, že se nezaměstnanost zatím pohybuje pod čtyřmi procenty. Ekonomiku drží opatření na podporu likvidity firem i kurzarbeit, který brání většímu propouštění. Odklad splátek – jak v případě domácností, tak podniků – je zatím zhruba u 14 procent úvěrů. Bude záležet na tom, zda lidé a firmy obnoví splácení, až splátkové moratorium na podzim skončí.
Ministryně financí za ANO Alena Schillerová v pátek uvedla, že podpoří prodloužení programu Antivirus do konce roku a nejspíš od ledna hodlá zavést nový kurzarbeit, kde se chce částečně inspirovat německým vzorem.
Jde vlastně o sdílení pracovního místa. Zaměstnanec chodí do práce jen na část týdne, přičemž mzdu za dny, kdy je doma, mu doplácí stát. Schillerová říká, že by trvalý kurzarbeit měl začít dříve než od ledna, jak plánuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Podporuji kurzarbeit, podporuji to, že firmy pracují, třeba nějakou část týdne, a nějakou část refunduje stát,“ říká Schillerová.
Dlouhodobý problém
Ekonomové se přitom shodují, že tato opatření musejí být opravdu jen dočasná. Jinak by to ekonomiku v delším období mohlo poškodit. „Je to nástroj, který umožňuje firmám získat čas, aby se nadechly. Není to ale samotné řešení, to musí podniky z různých odvětví nalézt samy. Problém zapříčiněný koronavirovou krizí je dlouhodobý. Ačkoli to není možná na první pohled vidět, tak se mění fundament fungování celé ekonomiky,“ myslí si Smutný.
Krize se více dotkne žen, říká MMF. V Česku nejvíce trpí samoživitelky |
A to se týká hlavně dosavadního tahouna české ekonomiky. Pokud bude Unie dál tlačit na rychlý přechod na elektromobilitu, může část pracovních pozic v tuzemském autoprůmyslu zcela zaniknout.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník proto říká, že kabinet by se mohl zamyslet také nad zavedením institutu pojištění pracovního příjmu neboli aktivačního příplatku pro propuštěné zaměstnance, kteří vezmou hůře placenou práci v jiném oboru. Stát by jim po několik měsíců dorovnával peníze na úroveň původní mzdy.
„Kurzarbeit dává smysl jen tehdy, když se dá předpokládat, že poptávka po výrobcích dané firmy znovu stoupne. Ale když se ukáže, že už se nikdy neobnoví, je lepší přispět na rekvalifikaci či načas dorovnávat příjem pro zaměstnance, kteří si najdou nové místo v jiné firmě hned,“ říká Zámečník.
