Zatím se tuzemské firmy i přes některé úspěchy pohybovaly spíše v projektech s nižší přidanou hodnotou. Od příštího roku navrhuje ministerstvo dopravy navýšit český příspěvek do Evropské kosmické agentury (ESA) o 275 milionů korun ročně. Peníze chce směřovat do programů, s nimiž má zdejší průmysl nejvíce zkušeností, a tudíž existuje největší šance, že se peníze vrátí v podobě zakázek pro firmy.
Dosud se zde vyráběly například součásti lehkých raket Vega i větších Ariane, čeští výrobci mají však potenciál i v oblasti mechanických součástí družic. „Dobrým příkladem současných schopností je dodávka mechanismů k rozvinutí solárních panelů nové generace družic Iridium. Dalšími oblastmi jsou polohovací mechanismy antén, trysek a různých konstrukčních prvků,“ uvedlo v návrhu koncepce národního kosmického plánu pro příštích šest let ministerstvo dopravy.
Český finanční příspěvek na evropský kosmický výzkum by tak ročně vzrostl z nynějších 1,24 miliardy korun na více než 1,5 miliardy korun. „Nemám pochyby, že bychom tyto peníze nedokázali získat zpět,“ uvedl Petr Bareš, prezident České vesmírné aliance, která sdružuje tuzemské firmy vyrábějící pro vesmírný průmysl.
Do vývoje a výroby speciálního softwaru nebo komponentů družic a dalšího zařízení naskočily české firmy zhruba před deseti lety po vstupu Česka do Evropské kosmické agentury. Pohybují se tak v prostředí zavedených technologických firem ze západní Evropy, které se vývojem pro vesmírný program zabývají podstatně déle.
Nejefektivnější cesta k získání projektů vyhlašovaných kosmickou agenturou nicméně stále vede přes účast v mezinárodních konsorciích. Zájem o spolupráci s českými firmami kvůli dobrým referencím roste, dodal Bareš.
Od montoven mezi elitu. České firmy se uchytily ve vesmírném programu |
Chráněná vesmírná dílna
Ministerstvo dopravy je ale v hodnocení méně optimistické a uvádí, že návratnost investic by mohla být vyšší. U první části kosmických aktivit zaměřených na vědecký výzkum nebo financování evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně se ze stovky vynaložených eur do Česka vrátí 86.
Průmyslově zaměřené takzvané volitelné aktivity mají lepší návratnost ve výši 97 procent. To podle ministerstva dopravy sice vypadá jako vysoké číslo, státy západní Evropy mají ale návratnost veřejných peněz vynaložených na kosmický program výrazně vyšší.
Norsko například získá z každého eura zpět 4,8 eura, méně vyspělé Portugalsko 2,2 eura, uvádí v materiálu kosmické strategie ministerstvo. Důvodem, proč se českým firmám nedaří vymanit se z takzvaného „údolí smrti“ a dostat se ke špičkovým projektům s nejvyšší přidanou hodnotou, je mimo jiné skutečnost, že tyto projekty si pohlídají tradiční dodavatelé. Ti kvůli nashromážděným znalostem mohou do značné míry ovlivňovat rozdělování zakázek.
„V postavení architekta misí vědeckého programu ESA mají moc deformovat trh podporou konkrétních technologií, čímž podporují a propagují určité společnosti, často ze stejného členského státu ESA nebo stejné korporace. Ostatní aktéři soutěží pouze o zbytky,“ shrnulo ministerstvo. Podíl peněz, které se ve formě zakázek do Česka vrací, je totiž jen o jednotky procentních bodů vyšší, než je nezbytné minimum.
Devět z deseti korun, které členské státy posílají do kosmické agentury, se totiž kvůli takzvané geografické návratnosti musí do země původu vrátit. Navýšením státního příspěvku se tak českým firmám automaticky rozšíří možnost zapojení do výrobního odvětví, které jim může otevřít dveře k zakázkám v jiných oblastech nebo v kosmickém průmyslu mimo patronát evropské agentury.
