Německý kancléř Olaf Scholz v neděli oznámil, že vláda chce dalším balíkem opatření v objemu 65 miliard eur (asi 1,6 bilionu korun) snížit dopady vysoké inflace a cen energií na domácnosti a podniky.
Podpora má zahrnovat například daňové úlevy 1,7 miliardy eur (asi 41,8 miliardy korun) pro devět tisíc energeticky náročných firem. Nový balík pomoci je zatím největší z dosavadních tří, které Německo připravilo. Předchozí dva měly celkovou hodnotu 30 miliard eur (738 miliardy korun).
„Pokud okolní státy, a nejen Německo, přijímají ochranná opatření pro své firmy a podnikatele, a naše firmy nemají stále nic konkrétního v ruce, situace se velmi komplikuje a jejich konkurenceschopnost razantně klesá,“ řekl Jaroš.
Stát vyslyšel volání firem. Pomoc musí přijít v řádu dnů, žádají průmyslníci |
Pokud by některé energeticky náročné provozy jako české sklárny či porcelánky podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komoryskončily, mezeru na trhu by pravděpodobně zaplnila produkce z Asie, případně členských států Evropské unie, které budou po přechodnou dobu své firmy dotovat.
„Návrat na obsazený trh by již zřejmě nebyl možný. Rychlé přeorientování finančně vyčerpaných vlastníků na jiné výrobní programy a pružná rekvalifikace propuštěných zaměstnanců, aby nalezli uplatnění v jiných odvětvích, nebudou samozřejmostí,“ řekl. V zájmu České republiky tak podle něj je nalézt funkční celoevropské nebo alespoň regionální řešení pro střední Evropu.
Vyzval k zavedení rychlé přímé finanční pomoci na základě dočasného krizového rámce, který Evropská komise představila na konci března. Členským státům umožňuje okamžitě podpořit firmy zasažené drahým plynem a elektřinou a také protiruskými sankcemi.
Jaroš zdůraznil, že situace je velmi vážná. S řešením musí vláda přijít v řádu dnů či jednotek týdnů, nikoliv měsíců, dodal.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden řekl, že chce dočasný krizový rámec uplatnit u podniků ve zpracovatelském průmyslu. Firmy, které prokážou provozní ztrátu kvůli drahým energiím, budou moci žádat o náhrady až do 70 procent způsobilých nákladů v závislosti na energetické náročnosti provozu. Výdaje na toto opatření Síkela odhaduje na 25 až 28 miliard korun. Konkrétní návrh plánuje vládě předložit v průběhu září.
Zaměstnavatelské svazy následně upozornily, že příslib kompenzací neznamená jejich schválení, není tak ani jasný termín spuštění příjmu žádostí.
