PRÁCE JE MÉNĚ, LIDÉ SE VŠAK O NI NEBOJÍ
Tuzemští milovníci lihovin totiž dali Becherovce tvrdou ránu. Alkohol v době ekonomické krize nejde na odbyt jako dříve a prodej karlovarského likéru jde od začátku loňského roku dolů. Několikrát se proto již zastavily plnicí linky a lidé místo práce zůstali doma. Zatímco se v ostatních firmách bojí zaměstnanci odstávek jako čert kříže, v Karlových Varech je tomu přesně naopak.
"V posledních měsících odpadlo několik směn. Proč by nám to však mělo vadit? Na výplaty nám nesáhli a aspoň jsme měli víc volna. Já jsem se mohla věnovat úklidu a měla jsem čas na rodinu," pochvaluje si nečekané volno Marie Ernestová, dělnice od stáčecí linky.
Neklid tedy v Karlových Varech rozhodně nevládne. "Ne, tady to určitě není jako v podnicích, kde po prvních odstávkách následuje krach. Lidi prostě míň pijou. Šéfové nám však už říkali, že klídek brzy skončí, má se najet na výrobu dalších likérů, víc se bude vyvážet.
Za pár týdnů se asi pěkně zapotíme," říká žena, která kontroluje, zda tradiční zelené lahve, do nichž se likér plní, nejsou poškozené.
Kromě klidu a jistoty, které silný zahraniční vlastník do firmy zjevně přinesl, lidé ve výrobě žádné jiné změny na vlastní kůži nijak nepocítili. "Vždyť becherovka se vyrábí pořád stejně," vysvětluje Marie Ernestová.
BYLINKY SE MÍCHAJÍ JEDNOU TÝDNĚ
K výrobě becherovky se používá celkem dvaceti bylin. Ty se jednou týdně namíchají do velkých pytlů a ponoří do nádrží s roztokem lihu s cukrem. Poté již vyluhovaný likér zraje v dubových sudech. Ty nejstarší v karlovarském sklepení pocházejí ze začátku století.
"Jak dlouho se byliny louhují a stejně tak jejich přesné složení, to je naše výrobní tajemství. Celkem výroba becherovky trvá tři měsíce," vysvětluje výrobní náměstek Karlovarské Becherovky Bohumil Pich. Ten je i jedním ze dvou lidí, kteří v likérce byliny míchají.
"Dnes máme zásobu bylin na několik týdnů dopředu a problémy s jejich dodávkou už neexistují. Dříve se však stávalo, že na některé bylinky ze západních zemí nebyly valuty, a pak jsme horko těžko drželi výrobu," přiznává Pich.
ALKOHOLICI NEJSME, TVRDÍ DEGUSTÉŘI
Kvalitu becherovky testuje ve firmě asi šest lidí - od těch, kteří míchají bylinky, přes technology až po sklepmistra. Někteří z nich přiznávají, že čas od času má některá z várek mírně odlišnou chuť, než na jakou jsou zvyklí. "Víte, ale ono to bude spíš v degustérech.
Když mám třeba rýmu, tak mně chuť logicky připadá trochu jiná, než na jakou jsem zvyklý," říká Bohumil Pich, který likér degustuje den co den již dvacet let.
Odmítá přitom, že by se z něho stal konzumací likéru alkoholik. "Pro člověka, který dělá moji práci, existují dvě možnosti, buď pije jen po troškách, nebo je alkoholik, zlatá střední cesta možná není. Já jsem zvolil první z cest, rozhodně se tady neopíjím. Navíc s kocovinou by degustér za moc nestál, to vám tak odrovná chuť, že na patře nic kloudně nerozeznáte," soudí Pich.
Sklepmistr Jan Matějka se k němu přidává: "Cukrář taky často nejí dorty.
Opíjet se, to by opravdu nešlo, člověk by nic neudělal."
