Švédský vědec Karl Fagerstrom v Praze

Švédský vědec Karl Fagerstrom v Praze | foto: Hospodářská komora ČR

Když něco zakážete, bude to lákavé, říká švédský odborník na kouření

  • 7
V Česku zatím chybí dobře nastavený celkový regulatorní rámec alternativ tabákových produktů, což omezuje přechod větší části kuřáků na méně škodlivé formy nikotinových výrobků. Příkladem jejich chytré regulace je Švédsko, kde je prevalence kouření jedna z nejnižších v Evropské unii. Červnové diskuze k regulaci nikotinových alternativ v pražském Florentinu se účastnil i švédský vědec Karl Fagerström.

Nikotinem a závislostí na něm se zabýváte několik desítek let. Myslíte, že lide přestanou někdy kouřit?
Myslím, že ano. Kdybyste se mě ale zeptal, zda přestanou užívat nikotin, moje odpověď by byla, že ne. Kulturní drogy jako alkohol nebo kofein jsou stále oblíbené. Co se kouření týče, dnes již existuje celá škála alternativ, jak užívat nikotin. Od zahřívaného tabáku po elektronické cigarety či sáčky obsahující nikotin – jako švédský snus. Díky němu je dnes počet kuřáků v mojí rodné zemi pouhých pět procent.

Před měsícem, 31. května, proběhl Světový den bez tabáku. Mnoho článků v českých médiích při této příležitosti zmínilo Švédsko jako zemi, která je vzorem pro ostatní v boji proti kouření. V čem je švédská zkušenost tak jedinečná a proč by ji měly ostatní země následovat?
Pochopitelně nešlo o jeden zázračný krok, ale o komplexní sadu opatření a přístupů. A podstatnou roli v tom hraje i naše historie – Švédsko mělo štěstí, že zůstalo během obou světových válek neutrální zemí – vojáci tak nefasovali cigarety a nevytvořili si na nich závislost. Výchozí podmínky jsme tedy měli dobré.

EU si stanovila cíl, aby v ní do patnácti let vyrostla beztabáková generace. Je to podle Vás reálné?
V tom je trochu problém, mám zato, že nepoužíváme dostatek pozitivních stimulů. Alternativní produkty, například elektronické cigarety, jsou v řadě evropských zemí zakázány, přestože jsou prokazatelně méně škodlivé než klasické cigarety.

Karl Fagerström

  • Emeritní profesor a prezident společnosti Fagerstrom Consulting. Karl Fagerström se narodil v roce 1946 ve Švédsku. Studoval na univerzitě v Uppsale a v roce 1975 získal licenci klinického psychologa. V té době založil kliniku pro odvykání kouření a vynalezl slavný Fagerströmův test závislosti na cigaretách. V roce 1981 získal doktorát na základě disertační práce o závislosti na nikotinu a odvykání kouření.
  • Jeho hlavní výzkumné příspěvky se týkají oblasti behaviorální medicíny, tabáku a nikotinu a má na kontě 170 recenzovaných publikací, z nichž u 100 je hlavním autorem. V současné době se věnuje především pochopení pozitivních účinků nikotinu a snižování škod a expozice tabákovým toxinům u všech, kteří nemohou přestat kouřit.

Je to přitom právě dobře nastavený regulační systém, který může odvést spoustu práce – a hodně pomoci. Ve Švédsku například velmi silně regulujeme alkohol, máme asi striktnější regulaci než většina evropských zemí. Ale děláme to odstupňovaně, některé druhy alkoholu jsou zkrátka škodlivější než jiné. Je jasné, že dobré víno, které si dáte jednou za čas k večeři, škodí méně než lahev levné vodky.

Jak vnímáte snahy některých politiků ještě více a přísněji regulovat nikotinové alternativy? Například chystaný zákaz charakteristických příchutí u zahřívaného tabáku v EU?
Rozhodně si myslím, že tabákové výrobky a nikotin by měly podléhat regulaci. Evropská unie ale v tomto nekráčí správným směrem. U nás ve Švédsku poměrně striktně omezujeme kouření na vybraných místech, v okolích škol či nemocnic, regulujeme marketing cigaret. Přistoupili jsme i k tvrdší regulaci alkoholu, ale jak? Čím více je produkt škodlivý, tím větší daň se z něj odvádí. Uživatele to pak i motivuje k přechodu na méně škodlivé alternativy. Třeba nikotinové sáčky jsou zcela prokazatelně nejméně škodlivá forma užívání. Spíše se podobají kofeinu. Podle mého tak mají logicky mít výrazně menší zatížení než hořlavé cigarety.

Nový Zéland nedávno zavedl legislativu, v rámci které budou cigarety od určitého věku úplně zakázané. Kuřák ukáže doklad a od určitého věku narození už cigarety prostě nedostane. Myslíte, že je to moudré? Lidé mají rádi to, co je zakázané.
Souhlasím s tím, že když něco zakážete, bude to lákavé. Takový postup navíc nahrává organizovanému zločinu. Na Novém Zélandu a také v Singapuru je Vámi zmíněný postup velmi obezřetný – každý rok tak ubude jeden ročník legálních kuřáků. Samotná poptávka po klasických cigaretách následně postupně upadá. Je to dlouhodobá strategie – zabere několik desítek let. I proto si myslím, že různá pásma daňového zatížení odlišných produktů obsahujících nikotin je správná cesta.

Co byste poradil politikům, kteří mají ve svém programu boj proti kouření a snižování počtu kuřáků v populaci?
Poslouchat vědce. V Česku máte poměrně rozumné zákony, nyní je potřeba v této cestě pokračovat. Ve společnosti vždy bude touha pro drogách, po těch legálních i nelegálních. A vždy bude mezi lidmi zájem o nikotin. To, před čím stojíme, není o zákazu nikotinu – to by přineslo jen další komplikace. Naším úkolem je zajistit, aby nikotin škodil co nejméně a k tomu potřebujeme dobrý a rozumný regulační rámec.