Úředníci ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby připravují nový návrh Státní energetické koncepce. Jejich šéf přitom chce, aby počítal i s místem, kde by jednou mohla stát třetí česká jaderná elektrárna.
"Když se podíváte, jak dnes vypadají schvalovací procesy, tak je nutné začít hledat už dnes," řekl Kuba Lidovým novinám, které na otevření otázky upozornily.
Pro obyvatele Pardubického kraje je důležité, že podle stávajících studií jsou v celé zemi objeveny jen dvě vhodné lokality. Jedna na severu Moravy a druhá nedaleko Přelouče u obce Tetov.
Jaderná elektrárna TetovPoprvé se o ní začalo mluvit ve druhé polovině 80. let. Socialistický plán z roku 1989 totiž počítal s tím, že u vesnice, která leží na nejzápadnějším cípu Pardubického kraje v blízkosti Chlumce a Přelouče, vyroste jaderná elektrárna s výkonem až čtyři tisíce megawattů. Ještě plány z roku 2002, stejně tak územní energetická koncepce z listopadu 2003 s výstavbou jaderné elektrárny Tetov po roce 2020 počítají. Přítrž plánům dal pozdější odpor ekologů i veřejnosti a jednání s vlastníkem pozemku. Navíc vedení kraje nechalo hypotetické místo pro elektrárnu vyškrtnout z územního plánu. Komunisté nejprve plánovali atomovou elektrárnu v Opatovicích nad Labem. Poté se rozhodli, že by tam stála "jen" jaderná výtopna pro krajská města. Plány ale putovaly do šuplíku. Na druhou stranu stát stále hledá místo pro výstavbu třetí jaderné elektrárny vedle Temelína a Dukovan. Zatím se zdá, že volba padne na Blahutovice mezi Novým Jičínem a Hranicemi na Moravě. |
Odborníci však o obou říkají, že nejsou úplně ideální, a hledají dál. "Lokalita Tetov na Pardubicku už byla z územních plánů vyškrtnuta," připomíná dokonce předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Ovšem i přes tato slova nelze vyloučit, že se žádné lepší místo pro elektrárnu nenajde, a Tetov se tak vrátí do hry. A drtivá většina ze 173 obyvatel vesnice Tetov z toho radost nemá.
Lokalitu vytipovali už za socialismu
Na vhodnost Tetova přišli už komunističtí experti, kteří měli stejný problém na stole koncem 80. let. Dospěli k tomu, že atomová elektrárna může stát buď u Blahutovic mezi Novým Jičínem a Hranicemi na Moravě, nebo právě u Tetova.
"Již z prvních studií v 80. letech vyšlo, že tyto dvě lokality jsou možné, ale nejsou ideální. Podrobnější studie za minulého režimu nestihli," říká Dana Drábová.
Malou pravděpodobnost stavby v Tetově navíc podporuje i analytická zpráva týmu Václava Bartušky, kterou v lednu vzala na vědomí i česká vláda. Ta uvádí, že volba Tetova by si vyžádala vykácení velké plochy lesa i zbourání okrajových částí obcí Uhlířská Lhota, Radovesnice a Žiželice nad Cidlinou.
Dnešní odborníci proto nyní začnou hledat jiné lokality než Tetov a Blahutovice. Vyloučit ale úplně, že se k těmto vesnicím nevrátí, zatím nelze.
"O jaderné elektrárně u nás se mluví už asi pětadvacet let. Samozřejmě, že to lidi zajímá a samozřejmě, že by si nepřáli, aby tady stála. Podle mne to ale už není moc reálné. Myslím, že na ni nebudou ani peníze," uvedla starostka Tetova Ivana Rajnetová.
Navíc i krajská samospráva se snažila Tetov případné výstavby jaderného zařízení zbavit. Už před lety politici tuto možnost vyškrtli z územního plánu kraje.
"Díky tomu, že jsme územní plán změnili, zmizela z kraje dříve plánovaná lokalita jaderné elektrárny Tetov. Nemůžu samozřejmě vyloučit, že ji tam někdo bude chtít někdy vrátit," uvedl náměstek hejtmana Roman Línek.
