České hory se zasněžují investicemi. Letos napadlo půl miliardy

  13:44aktualizováno  13:44
Ani tři nepříliš chladné zimy za sebou neodradily podnikatele od investic do byznysu s lyžováním. Do českých a moravských hor letos přitekla zhruba půlmiliarda korun. Nejvíce peněz utrácejí lyžařské areály za výrobu technického sněhu. Zdražují ale jen některé.

(Ilustrační foto;) | foto: Skiresort Černá hora - Pec

Na první pohled jde po loňské miliardě o značný propad. Nezájem o investice je jen zdánlivý. Letos se pouze nestavěla žádná nová lanovka, protože infrastruktura je většinou dokončená a areály se často ani nemají kam rozšiřovat.

Na lyžaře sice nečekají v areálech převratné novinky, přesto by se měli dočkat většího komfortu než loni. Majitelé středisek totiž nejvíc peněz vložili do výroby technického sněhu.

„Po velkých investicích do základní infrastruktury se nyní zaměřujeme především na doplňkové služby,“ říká ředitelka střediska Bonera na Ramzovském sedle Karla Kubíčková. Kromě lepšího zasněžování v jesenickém areálu modernizovali restauraci, aby byla schopná odbavit více lyžařů.

Pojistka proti teplému počasí

Důvod investic do zasněžování je jednoduchý: areály se chtějí více ochránit před vlivem teplého počasí a mít jistotu, že i když nezasněží, lidé budou mít na čem lyžovat. I proto už ve většině střediscích běží sněhová děla naplno.

Ředitel Asociace horských středisek (AHS) Libor Knot odhaduje, že šedesát až sedmdesát procent investic míří právě do zasněžování. I tam, kde děla mají dávno, systémy obnovují a rozšiřují. „Vývoj jde dopředu, technologie je výkonnější a umožňuje provozovatelům připravit svah rychleji než v minulosti,“ vysvětluje Knot.

Zasněžování má také další výhody. Areálům umožňuje rozjet sezonu mnohem dříve, i když jen třeba v menší části areálu. Na středočeském Monínci už na konci října nastříkali 200 metrů sjezdovky. Speciální sníh, který tamější technologie vyrábí, totiž vydrží i teploty výše nad nulou.

„Zasněžování je jediné, co nám může v sezoně pomoci. Jakmile začne mrznout, je potřeba vyrobit co nejvíc sněhu a potom si ho na sjezdovce hýčkat,“ říká Jan Dudek, provozovatel beskydského areálu Karolinka. Tuzemské lyžování v průměru letos také zdraží, nové ceníky má například Špindlerův Mlýn či Rokytnice nad Jizerou. Čím dál více areálů se přitom snaží lyžaře tlačit k tomu, aby si skipasy kupovali dopředu prostřednictvím internetu.

Denní skipas v průměru vyjde na 570 korun

Průměrná cena denního skipasu stoupla oproti loňsku o dvě procenta na 570 korun. Podle Libora Knota areály zdražení kompenzují tím, že některé služby poskytují zdarma, například parkování nebo vstup do dětských parků.

S financováním investic banky nemají problém, řada středisek na zasněžování získala úvěr. Zato dotace už k mání nejsou. Zatímco v minulosti řada areálů díky nim vznikala, teď se podnikatelé bez peněz státu musí obejít.

Horská střediska nevolají po tom, aby stát jejich byznys dotoval, ale chtějí podobný model spolupráce, jako je například v Rakousku. „Určitě bychom uvítali pomoc při úpravách běžeckých tratí nebo provozu skibusů. Nechceme peníze, ale seriózní pravidla,“ prohlašuje Jiří Bis, prezident AHS.

Nejde přitom o malé peníze. „Ročně nás provoz skibusů a údržba běžeckých tratí stojí 12 milionů korun. Není možné to financovat jen ze svého,“ říká Petr Hynek, ředitel Skiresortu, sdružujícího areály na Černé hoře či v Peci pod Sněžkou.

Lyžařské areály letos směřovaly investice také do doprovodných služeb. Vznikají nové restaurace či penziony, často rekonstrukcí a následným zvětšením původních budov. „Lidé na lyžích nebo prkně tráví na horách čím dál méně času. Naopak více se věnují jiným aktivitám, například návštěvám restaurací nebo wellness,“ dodává Knot.

Obrat horských středisek v Česku odhaduje asociace na 50 miliard korun. Zástupci lyžařského byznysu tvrdí, že zimní lyžování láká v Česku čím dál více domácích lyžařů. „Zbavili jsme se konečně mýtů, že lyžování v zahraničí je levnější,“ tvrdí Bis.

Autoři:

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Stát chce koupit hutě ArcelorMittal za korunu, tvrdí Babiš

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš to uvedl v pondělním vydání...

Až o 13 korun dražší krabička. Kuřáci si připlatí víc, než se zdálo

Ilustrační fotografie

Kouření může zabíjet a za hříchy se platí. Celou pravdu však kuřákům ministerstvo financí ani zdravotnictví neřekly:...

Bankovní asociace vítá plán vlády na vytvoření Národního rozvojového fondu

ČSOB - ilustrační snímek

Česká bankovní asociace přivítala plán vlády na vytvoření Národního rozvojového fondu, do kterého by přispívaly banky...

Najdete na iDNES.cz