ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Inflace klesá, vyhráno ale není. Vyšší sazby zůstanou, míní analytici

  • 36
Inflace již v polovině roku bude jednociferná. Výraznější zvolnění nastane až na začátku roku 2024, očekávají analytici ČSOB. Pomalu bude odeznívat také spotřebitelská recese. Naopak ve složitější situaci se bude nacházet český průmysl. „Není zdaleka vyhráno. Řada rizik je tu stále s námi a některá další se přidala,“ zhodnotil stav globální ekonomiky Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.

Přetrvávajícím rizikem, který by mohl ekonomickou situaci obrátit z trajektorie, která ji vrací k růstu, je podle Kupky například i covid, na který už společnost pomalu zapomíná. „Máme pocit, že covid patří do minulosti, ale ono to tak úplně není. Virologové varují také předtím, že mohou přijít horší nemoci a je otázka, zda jsme se z covidu poučili,“ míní Kupka.

Další riziko je válka, která byla šokem, ale nyní už si na ni společnost také pomalu zvykla. „Může ale kdykoli eskalovat. Nejhorší by bylo, kdyby se do konfliktu dostaly USA a Čína. Dále je tu energetická krize, u které se zdá, že jsme ji zvládli. Není to ale tak jednoduché, dlouhodobě musíme vyřešit klimatickou změnu, nastavit optimální energetický mix,“ nastínil další možná rizika Kupka.

Sazby budou vysoké a nestálé

Průměrnou inflaci pro rok 2023 odhaduje ČSOB na 10,8 procenta a pro příští rok na 2,5 procenta. Na nižší úrokové sazby si ale podle tamních analytiků budeme muset ještě počkat, protože v ekonomice přetrvávají rizika, která by mohla inflaci dostat o něco výš.

Problematická je totiž jádrová inflace, tedy ta domácí, očištěná od volatilních vlivů, jako jsou například ceny energií. Právě tahle část inflace totiž odeznívá pomalu, v eurozóně by mohla dokonce dál růst. Zatímco ceny energií banky ovlivnit nemohou, jádrová inflace je na nich. Krotit ji mohou prostřednictvím vyšších sazeb. Z toho důvodu analytici čekají, že období vyšších sazeb přetrvá déle.

„Pomalu bude jádrová inflace odeznívat především kvůli napjatému trhu práce. Nominální růst mezd totiž udržuje inflaci výš, zvlášť v situaci, kdy inflační očekávání podniků nejsou ukotvená. To se propisuje do mzdové politiky i nastavení ceníků firem,“ doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Dodává, že firmy měly dobré zisky a z toho důvodu mohou mzdy navyšovat.

Inflace znovu vymazala růst mezd, reálné klesly o 6,7 procenta

Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB, k tomu doplnil, že především Evropská centrální banka má v tomto směru ještě dost práce před sebou. Její sazby by se měly dostat na 3,75 procenta a poprvé klesnout by měly až na konci příštího roku. „Aby si byla centrální banka jistá, že inflační tlaky zkrotila. Co se týká USA, tam už jsou se sazbami zřejmě na vrcholu,“ míní Rusinko.

„Na velmi nízké úrokové sazby se asi nevrátíme už nikdy,“ doplnil Bureš. Podle něj vyšší sazby ponechá déle také Česká národní banka. Až v průběhu roku 2025 by se měly „zaseknout“ na úrovni kolem 3,5 procent. „Vzhůru už sazby zřejmě nepůjdou, jejich delší stabilita je ale na stole,“ dodává Bureš.

Kromě toho, že sazby zůstanou vyšší, než byl dříve standard, by se mohly také častěji měnit. „Geopolitika má také řadu výkyvů. Sazby tak budou nejen výše, ale i o něco volatilnější,“ vysvětlil analytik.

Rusinko připomněl také problémy bankovního sektoru, které nedávno otřásly finančními trhy. Globální finanční krize jako v roce 2008 ale podle něj nehrozí. „Požár je uhašen, to ale neznamená, že tu není další napětí. To se může zhoršit primárně s tím, co se děje v USA menším regionálním bankám, které čelily odlivu vkladů,“ upozornil Rusinko. Vzhledem k tomu, že USA nadále drží sazby vysoko, může podle něj ještě dojít k dalším problémům ve finančním sektoru.

Ve vyspělém světě podle Rusinka zůstává hospodářský růst nepřesvědčivý. Lze čekat, že eurozóna bude balancovat na hraně mělké recese. Podobný vývoj, avšak s vyšším rizikem „plnohodnotné recese“, je možné sledovat i v případě Spojených států.

Domácnosti jsou stále opatrné

„Řada věcí se v naší ekonomice vylepšuje, řada se ale zhoršuje. Vidíme ohromné rozdíly v tom, co se děje v jednotlivých částech průmyslu. Konec spotřebitelské recese ale je na dohled, vidíme stabilizaci spotřeby domácností,“ očekává ekonom Patria Finance.

Lepší situaci pomůže pokles inflace. „Ceny energií se vyvíjejí určitě lépe, než jsme čekali,“ uvedl Bureš. Výrazně rychlé oživení útrat domácností se však podle něj nečeká. Jejich situace je totiž pořád velice napjatá. „Na jednu stranu se spotřebitelská nálada zlepšuje, ale domácnosti jsou nadále velmi opatrné,“ připomíná.

Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, inflace by měla dosáhnout 10,9 procent

Opatrnost se týká především domácností s nižšími příjmy, na které inflace dopadla tíživěji, protože za drahé energie i potraviny musí vynakládat větší část svých příjmů.

„Ve vyšších příjmových skupinách energetická krize v zásadě nenechala stopy. Ony totiž nečelily tak výrazné inflaci. Měly také daleko větší úspory. Důležité také je, že reálná mzda sice klesala, ale u bohatších domácností pokles dohromady s dalšími příjmy z podílů ve firmách nebo nájmů, byl růst jejich příjmů kolem čtrnácti procent. S patnáctiprocentní inflací za celý loňský rok tak nejde o žádný zásadní propad,“ vysvětlil Bureš.

„Doba bude stále pro velkou část ekonomiky složitá. Recese sice byla mělká, ale kvůli tomu, že tu byla hluboká spotřebitelská recese a naopak lepší výkonnost průmyslu. Nyní se trochu zvedá spotřeba, ale průmysl je na tom hůře. Na oslavy to tedy zatím není,“ uzavírá ekonom Patria Finance Jan Bureš.