Před staletími tudy mířili kupci k Baltu pro jantar, do Veličky u Krakova pro sůl a od Moravské brány Jablunkovským průsmykem do Uher pro měď. Dnes tudy táhnou kolony kamionů moderních formanů z Vídně do Krakova, z Terstu do Petrohradu, ale potkáte tu i pravidelnou autobusovou linku z Prahy do moldavského Kišiněva.
Stará slezská obchodní stezka z Frýdku na Těšín a Vratislav či do Krakova a Uher, nesla v průběhu staletí pokaždé název podle nejvýnosněji přepravovaného zboží. Bývala to postupně stezka jantarová, solná i měděná, a teprve až moderní doba dala stezce neosobní názvy: Mezinárodní silnice E 75 a E 462.
Když tudy v roce 1805 táhla ruská vojska slavného generála Kutuzova ke Slavkovu na pomoc rakouské armádě proti Napoleonovi, mohli se vojáci občerstvit v řadě hostinců, které svému účelu slouží podnes.
Už tehdy stál například ve Frýdku barokní hostinec s dnešním názvem U křivého psa, v Dobré hospoda U Oráče, panský hostinec v Hnojníku, jenž dnes nese jméno U Zajíce, krčma Na Cimbálku nedaleko Třanovic, Zobawa na okraji Třince či krčma v Oldřichovicích u Třince s hrdým pojmenováním Napoleon. Současný majitel krčmy Napoleon se totiž hrdě hlásí k legendě, která vypráví, že po prohraném ruském tažení se v roce 1812 ubytovali v hostinci francouzští vojáci, a možná i sám Napoleon, což historikové vylučují. Ve všech jmenovaných podnicích nicméně dostanou i moderní formani v automobilech dostatek jídla i pití.
V Ondrášových stopách
O nenápadné dřevěnici v jedné z bočních uliček obce Dobrá nevědí ani místní domorodci, že dům kdysi sloužil jako panský hostinec, který je dokonce starší než památný barokní panský hostinec U Oráče, v němž se pivo šenkuje podnes.
„Některé dřevěné prvky staré panské hospody v Dobré určitě pamatují sedmnácté století,“ odhaduje doberský kronikář Rostislav Vojkovský. Na počátku osmnáctého století se v dřevěné krčmě mohl zastavit i zbojník Ondráš.
„Nasvědčoval by tomu fakt, že nedaleko od krčmy žila Ondrášova sestra. Legendu však nejvíce podpořil nález pokladu v 18. století. Objev byl uskutečněn přímo v budově krčmy,“ vysvětluje kronikář. Mince, které obsahoval hrnec s pokladem, totiž odpovídaly Ondrášově době, takže legenda, že si v hospodě beskydský zbojník ukryl některý ze svých lupů, nemusí být jen historickým fantazírováním. Ondráš už si zkrátka před svým zatčením nestačil poklad vyzvednout.
 |
