Vín sice jednodušších, než na jaké byli zvyklí milovníci francouzské klasiky, zato plných, snadno srozumitelných a především levných. To vyvolalo následně i posun v chuťovém "standardu" spotřebitelů, který je patrný zejména u tradičních odběratelských zemí - Spojených států a Velké Británie.
Zatímco v uplynulých staletích byl základem klasický "claret" z Bordeaux, dnes kupuje většina zákazníků pro běžnou spotřebu tmavá, úderná vína z horkých oblastí Argentiny, Austrálie či Kalifornie. Ta také z trhu vytlačila řadu dříve hojných vín z různých francouzských oblastí.
Jediným francouzským regionem, který na tomto posunu v žebříčku chuťové obliby alespoň trochu vydělal, je jižní Rhona. Aromatické i chuťové vlastnosti zdejších vín mají totiž k dnes populární vlně mohutných vín nejblíže, přitom neztrácejí nic na francouzské rafinovanosti a eleganci.
Nepsaným králem tohoto území je Chateauneuf-du-Pape, ale jen s nepatrným odstupem za ním následuje korunní princ - Gigondas.
Gigondas je malé městečko ležící v srdci Provence. I malíř těch největších kýčů by tu prohrál souboj s jeho skutečným vzhledem: na svahu mezi vinohrady vyrůstají zbytky středověkých hradeb, jež obklopují kamenné ulice a domy. Stolky kavárniček lákají pod větvemi mohutných platanů k posezení a sklípky vinařů vábí turisty na horkém slunci chladem svých otevřených bran.
To celé je zasazeno do krajiny, kde zelená barva vévodí malebným kopcům, z nichž jako kontrast trčí k nebi bílé zuby vápencových skal. V Gigondas žije dnes 700 stálých obyvatel a z toho se jich 650 zabývá vinařstvím.
Nebývalo tomu tak vždy. Ačkoliv se tu réva bez přestávky pěstovala od počátku našeho letopočtu, musela se vždy dělit o místo s plantážemi olivovníků. Jejich zánik způsobila neobvykle tuhá zima v roce 1956 a od té doby opanovala réva život místních obyvatel úplně. Pomalu začal růst věhlas zdejších vín, nesoucích tehdy pouze běžné označení Cotes du Rhone Villages.
V roce 1971 získalo Gigondas plnou "samostatnost" a náhle začalo dotírat na trůn sousedního Chateauneuf-du-Pape, do té doby neotřesitelný. Navíc za podstatně přijatelnější cenu.
Základem vín ze Gigondas jsou odrůdy Grenache, Syrah a Mourvedre. Přestože nebývají téměř nikdy zpracovávány v nových sudech, mají dostatek přírodních tříslovin, které vínu dávají dlouhou životnost.
Víno je svým projevem blízké vlastnostem Chateauneuf-du-Pape - také v jeho bohaté chuťové škále se mísí ovocné tóny s animálními, avšak ve srovnání se svým konkurentem působí Gigondas více rustikálním dojmem. Vinaři ze Chateauneuf-du-Pape toho využívají a tvrdí, že Gigondas je hrubé a neurvalé, zatímco jejich vína nabízejí zákazníkům více jemnosti.
To nechť nakonec posoudí každý sám, až se po nákupu podívá do své peněženky.
