Pokud navrhované změny projdou parlamentem, začnou platit již od příštího roku.
Ministři mají spadeno hlavně na živnostníky, kteří po několik let nahlašují finančním úřadům ztrátu a odvádějí minimální částky na sociální pojištění.
Podnikatelé budou odvádět na sociální zabezpečení minimálně tolik, jako kdyby chodili do práce a brali 40 procent průměrné mzdy, tedy asi 6600 korun. Dohromady se zdravotním pojištěním by tak živnostníci měli platit kolem 3000 korun měsíčně.
Podle analýz ministerstva práce dnes řada živnostníků odvádí méně než polovinu této částky. Takové platby nejsou podle šéfa resortu Zdeňka Škromacha dost vysoké na to, aby pak lidé mohli ve stáří požadovat od státu obstojnou penzi.
"U živnostníků nechceme nic víc, než aby si zaplatili svůj vlastní důchod," uvedl včera Škromach.
Vláda toho chce dosáhnout změnou pravidel, podle kterých se pojistné na sociální zabezpečení počítá. V současnosti se důchodové pojištění vyměřuje z 35 procent čistých příjmů živnostníka, minimální záloha je 548 korun měsíčně.
| Speciální příloha o reformě |
Koaliční politici hájí tyto kroky jako zrovnoprávnění těch, kdo podnikají, a kdo pracují jako zaměstnanci. Ti nemohou své platby nijak ovlivnit a firma za ně automaticky odvádí 34 procent ze mzdy.
Zástupci podnikatelů však oponují a varují, že zvýšení bude pro mnoho živnostníků neúnosné. "Odhadujeme, že živnost zruší až 200 tisíc lidí," uvedl předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda.
Druhým klíčovým návrhem je snížení daně z příjmů podniků. Ta má příští rok klesnout z dnešních 31 na 28 procent, další rok na 26 a v roce 2006 na 24 procent.
Jedním z impulzů k tomuto kroku bylo nedávné rozhodnutí slovenské vlády snížit tuto daň až na dvacet procent.
Podle Jana Žúrka z poradenské společnosti KPMG může být tato sazba důležitým faktorem pro nové investory, kteří plánují vstup do střední Evropy.
