Přišel by o zdravotní a sociální pojištění, které za něj úřad platil, a možná by musel i vracet nějaké sociální dávky. Na úřad jezdil na severní Moravu co dva týdny i častěji.
Mohl pracovat v Praze i legálně, tak by si však nevydělal, jak říká. Ale v Británii si libuje. "Po třech měsících mi zvedají plat, a když prší, tolik nepracujeme," říká.
Lidí jako Martin (MF DNES na jeho přání nezveřejňuje celé jméno) už vyjelo za prací několik tisíc. Mnoho dalších ji však v poslední době našlo i doma.
Ekonomika roste a volných pracovních míst přibývá. Pondělní statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že míra nezaměstnanosti v září klesla na 7,8 procenta z loňských 8,8 procenta, tedy zhruba o 50 tisíc lidí.
Bez místa bylo na konci září 454 182 lidí, tedy nejméně od roku 2001. Podporu z nich bere jen třetina, to znamená, že ostatní jsou bez práce déle než půl roku a jsou závislí na sociálních dávkách.
Klesá i počet čerstvých absolventů na úřadech práce. Nyní jich je 41 722, vloni jich bylo o pět tisíc více a předloni dokonce o 17 tisíc více.
Za poklesem stojí podpora podmíněná roční prací. Zatímco dříve podporu pobíral takřka každý nezaměstnaný absolvent, nyní na ni dosáhne jen každý třináctý.
Přitom přibývá volných míst. Firmy vloni touto dobou hledaly přes úřady práce 50 tisíc pracovníků, nyní je to dvakrát více a v Česku už pracuje legálně na 178 tisíc cizinců.
Podle Pavla Sobíška, analytika HVB Bank, to s ohledem na silně rostoucí ekonomiku není tak skvělá zpráva, jak se na první pohled jeví. Je poznat, že volná místa jsou jiná, než by nezaměstnaní brali, a stát je stále štědrý.
"Nezaměstnanost by mohla klesat radikálněji," dodává Sobíšek s ohledem na rostoucí ekonomiku.
Ze zářijového průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že lidé jsou stále náročnější. Z 516 dotázaných by jen 28 procent bylo při ztrátě práce ochotno vzít cokoliv, což je nejméně od roku 2003.
Nároky rostou se vzděláním a s blízkostí hlavního města, tradičně s největší pracovní nabídkou. Polovina lidí by rozhodně nechtěla do práce daleko dojíždět nebo se stěhovat.
Možnost pracovat v jiných zemích Unie podle dostupných dat využívá na třicet tisíc Čechů. Legálně si mohou vydělávat v nových členských zemích EU, v Británii, Švédsku a Irsku, od letošního jara se otevřelo i Španělsko, Portugalsko, Finsko a Řecko.
Francie a Itálie a některé další země vrátka jen pootevřely - povolení dají jen lidem ze seznamu nedostatkových profesí.
