Centrum pro výzkum veřejného mínění ve spolupráci se společností Median provedly průzkum ohledně finanční situace domácností a vlivu pandemie na zaměstnání. Z jeho výsledků vyplývá, že třem pětinám domácností se příjem nezměnil, snížení finančních prostředků přiznala jedna pětina a desetina respondentů uvedla, že snížení příjmů citelně zasáhlo do chodu domácnosti.
Změny v příjmech jsou přímo navázány na sociální status respondentů. Největší propad zaznamenaly OSVČ, nově nezaměstnaní, pracovníci ve službách, ale také studenti, u kterých došlo k omezení pracovních příležitostí.
Pětina lidí v únoru uvedla, že se příjmy jejich domácnosti mírně snížily, osm procent Čechů pocítilo značný pokles příjmů. Stejné příjmy jako před pandemií má 67 procent domácností. Propad příjmů výrazně souvisí se subjektivním hodnocením materiálních podmínek domácnosti. Značně se snížily příjmy ve třech pětinách domácností, které hodnotí svoji materiální situaci jako velmi špatnou.
Co se týče výhledů do budoucna, 75 procent respondentů uvedlo, že by byli schopni s financemi vyjít ještě půl roku, čtyři procenta s penězi nevychází a šesti procentům by při současné situaci peníze vyšly pouze na další měsíc.
Kromě příjmů průzkum sledoval i dopad pandemie na zaměstnání. Více než polovině zaměstnanců se v důsledku epidemiologické situace změnil pracovní režim. Tři čtvrtiny zaměstnanců používají v pracovní době ochranné pomůcky, třetina pracuje střídavě na homeoffice, čtvrtině se snížil počet odpracovaných hodin, a tak i měsíční příjem.
Češi jsou proti snadnému oddlužení a pro tvrdá pravidla, vyplývá z průzkumu |
Změny přinesly ale i něco pozitivního. Třetina dotázaných si v rámci homeoffice osvojila různé technologické dovednosti, například využívání videohovorů.
„V jednoduchém shrnutí platí, že ekonomické změny nejvíce zasáhly osoby samostatně výdělečně činné, organizační a technologické změny pak vyšší odborníky, manažery a nižší odborníky. Manuální profese ve výrobě byly změnami zasaženy vesměs výrazně podprůměrně,“ dodalo CVVM.
