V Česku šéfuje téměř tisícovce lidí, kteří pracují pro největšího světového hráče na poli informačních technologií, už přes tři roky. A stejně jako konkurenti se potýká s neustálým nedostatkem vhodných zaměstnanců.
"Řešením však není pouze za každou cenu dávat vysoké platy. Tím totiž zároveň stoupají náklady a s nimi klesá konkurenceschopnost. A bez ní nebudeme vyhrávat zakázky a nebudeme mít z čeho ty lidi zaplatit," vysvětluje Prypoň.
Jeho firma tak raději nabídne svým zaměstnancům co nejširší škálu mimoplatových výhod a věří, že si oblíbí i pracovní atmosféru, kterou se firma snaží udělat co možná nejpříjemnější. Prypoň však přiznává, že ne každému takové prostředí vyhovuje.
"Jsou to extrémy, třeba jeden případ ze sta. Třeba lidé, kteří přicházejí z bank či jiných institucí, byli zvyklí, že měli asistentku a všichni jim vykali a klaněli se jim. Tady nic takového není, všichni si tykáme."
Pryponě mrzí, že mezi zaměstnance, kteří se zajímají především o výši sumy na výplatní pásce, stále častěji patří i čerství absolventi škol.
"Moc dobře si uvědomují, jaký hlad po nich je, a od toho se odrážejí i jejich dost neadekvátní mzdové požadavky." Podle Pryponě by se však měli spíše zajímat o to, co se ve firmě mohou naučit.
"Na to, aby skvěle vydělávali, mají před sebou celý život," dodává. Přitom podle něj nejsou výjimkou příběhy lidí, kteří začali na dvaceti tisících a během několika let se vypracovali do naprosté špičky, čemuž samozřejmě odpovídalo i znásobení jejich mzdy.
Také v IT platí pravidlo, že kdo chce rychle a za každou cenu dosáhnout výrazného zvýšení platu, musí změnit chlebodárce.
"Firmy, které dávají ty nejvyšší platy, však zároveň na rozvoji svých lidí šetří. Většinou to skončí tím, že člověk tam pracuje tři roky a vyždímají z něj vše, co se dříve, třeba u nás, naučil," tvrdí Prypoň.
. Hewlett-PackardJednatel: Milan Prypoň |
Před několika lety řadu lidí nejenom z Hewlett-Packard ulovila na nabídku vyšších mezd společnost DHL Information Services, která má na starosti vytváření informačního a technologického zázemí pro distribuční firmu DHL. Nyní se však domlouvá její převzetí právě společností Hewlett-Packard.
"Získáme tak kvantum kvalitních lidí a budeme chtít každého využít," říká Prypoň.
"V Česku nyní budujeme centrum SAP pro celou střední Evropu, takže hledáme schopné konzultanty pro toto řešení. A právě o těch víme, že jsou nyní v DHL," dává příklad Prypoň. Hewlett-Packard je však u veřejnosti stále ještě známější jako výrobce osobních počítačů, tiskáren či fotoaparátů než jako poskytovatel specializovaných služeb.
I když podle výsledků utržil v roce 2006 za služby dvakrát více než za prodej zboží. "Marže se ale vzhledem k silné konkurenci pohybují u zboží v úplně jiných dimenzích než v oblasti služeb nebo vývoje aplikací," dodává Prypoň.
Podle něj se výrobci snaží co nejvíce snižovat náklady, mnohdy i na úkor kvality. Kdo je příliš drahý, neuspěje.
"I tak renomovaní výrobci, jakým je třeba IBM, se v minulých letech zbavili své divize osobních počítačů," připomíná Prypoň rozhodnutí svého konkurenta.
Naopak Hewlett-Packard vidí v šíři svého záběru navzdory nízkýmmaržím u spotřebního zboží výhodu. U velkých zákazníků, kde neprorazí svými službami, mohou nabídnout alespoň výrobky a naopak.
| 14. Roche | 83 040 Kč |
| 15. Hewlett-Packard | 82 559 Kč |
| 16. BASF | 82 365 Kč |
