Od července 2014 si přivydělala téměř třetina 751členného Evropského parlamentu na 18 až 41 milionů eur (466 milionů až miliardu korun). Ve své úterní analýze to uvedla Transparency International EU (TI EU) s tím, že vysoké vedlejší příjmy jsou vážným rizikem střetu zájmů.
Rekordmanem je italský europoslanec Renato Soru, zároveň ředitel společnosti Tiscali, který si k platu europoslance přivydělal během mandátu v přepočtu bezmála 40 milionů korun (analýzu v angličtině najdete zde).
Čeští europoslanci si přivydělali nižší částky
Česká pobočka této organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých europoslanců jich v analýze figuruje deset. Dnes české zastoupení upřesnilo, že uvedené částky jsou součtem doplňujících příjmů od začátku mandátu poslanců v červenci 2014. Čeští zástupci v unijním zákonodárném sboru, které tisková zpráva zmiňuje a které ČTK oslovila, mají ovšem výhrady k samotné analýze i k metodice, kterou TI EU použila.
Čeští europoslanci patří k nejpracovitějším. I mezi nimi jsou však černé ovce |
„Jan Keller (přivýdělek milion až pět milionů korun), Pavel Svoboda (900 tisíc až bezmála 4,7 milionu korun) a Miroslav Poche (622 tisíc až 1,2 milionu korun) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti,“ napsalo české zastoupení TI. „Problematické je především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody,“ uvádí tisková zpráva.
„Považuji postup Transparency International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně neprofesionální. Nejprve se veřejnosti vsugeruje, že někteří europoslanci si ke svým nesporně vysokým platům přivydělávají bokem miliony ročně, pak se celá částka vydělí, aby se nakonec zjistilo, že se jedná řádově o několik tisíc korun měsíčně,“ napsal Keller. V první reakci na úterní analýzu, kdy nebylo zřejmé, že suma se týká celého poslaneckého období, Keller uvedl, že částka zahrnuje jeho dřívější příjem před nastoupením mandátu. Takové vysvětlení TI odmítá.
Na webu europarlamentu má Keller přiznání příjmů z května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1 000 eur měsíčně za publikační činnost a za působení na univerzitě. Uvádí ještě přiznání z června 2014, kde vykazuje příležitostný měsíční příjem za publikační činnost ve výši 1 001 až 5 000 eur měsíčně.
S analýzou TI EU nesouhlasí i Tomáš Zdechovský. Nejprve podobně jako Keller uvedl, že Transparency chybně považovala jeho původní příjem z podnikání před ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem. Jeho mluvčí Jitka Fialová později sdělila, že TI možná vzala v úvahu poslancovo přiznání vedlejších příjmů z roku 2015, kde v kolonce příležitostných aktivit zaznamenal dobíhající projekty pro třebíčskou knihovnu, Masarykovu univerzitu a bývalou firmu. „Všechny tři aktivity dohromady byly do 5 000 eur za rok,“ uvedla Fialová.
Dokument TI EU odmítl i Svoboda s tím, že má jen desetinový úvazek na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Poche sdělil, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem. „Konkrétně cca 207 tisíc korun ročně jako spolumajitel cestovní agentury, kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto ‚studii‘ Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry,“ napsal Poche.
Dnešní tisková zpráva české TI zmiňuje i europoslance Olgu Sehnalovou, Evžena Tošenovského, Stanislava Polčáka, Jiřího Payneho, Jiřího Pospíšila a Kateřinu Konečnou. Sehnalová podle TI od června 2017 deklaruje měsíční příjem 960 korun. Na svém profilu webu europarlamentu upřesňuje, že jako zastupitelka Kroměříže dostává 965 korun měsíčně.
Sehnalová má k analýze IT i tak výhrady. „Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící,“ upozornila. Europarlamentní formulář takové rozlišení poskytuje.
Tošenovský v přiznání uvádí odměnu za členství v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Podle IT si celkově od července 2014 na vedlejších příjmech přišel na 337 až 168 tisíc korun, Pospíšil na 170 tisíc, Payne na 109 tisíc korun a Konečná na 27,5 tisíc korun.
V případě Polčáka česká tisková zpráva TI uvádí roční příjem 311 tisíc 1,5 milionů korun. V přiznání z června 2017 poslanec uvádí, že má souběžně pravidelnou výdělečnou činnost jako advokát s příjmem 1 001 až 5 000 eur měsíčně. Polčák řekl, že má výhrady k metodice TI, neboť počítá jen příjmy a ne náklady, takže skutečný zisk je odlišný.
Česká tisková zpráva vychází z dat bruselské kanceláře TI, což česká pobočka organizace uvedla na twitteru. TI EU v úterý nezveřejnila celý seznam europoslanců s vedlejšími příjmy, ale jen částečný přehled, dnes to na webu napravila.
| Jméno | Politická frakce | Celkový minimální příjem z vedl. činností | Celkový maximální příjem z vedl. činností |
|---|---|---|---|
| Jan Keller | S&D | 41 548 € | 194 487 € |
| Pavel Svoboda | EPP | 35 048 € | 181 487 € |
| Miroslav Poche | S&D | 24 000 € | 48 000 € |
| Tomáš Zdechovský | EPP | 16 500 € | 33 000 € |
| Stanislav Polčák | EPP | 12 012 € | 60 000 € |
| Jiří Pospíšil | EPP | 6 471 € | 6 471 € |
| Jiří Payne | EFDD | 4 200 € | 4 200 € |
| Kateřina Konečná | GUE/NGL | 1 058 € | 1 058 € |
| Olga Sehnalová | S&D | 475 € | 475 € |
| Evžen Tošenovský | ECR | 13 € | 6 487 € |
