Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny.
U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050 a nové elektrárny musí získat stavební povolení před rokem 2045.
Ačkoli by čeští energetici zřejmě přivítali i mírnější podmínky, výsledek vzhledem k silnému tlaku „zelených“ zemí hodnotí odborníci v rámci možností jako úspěch. „Byly chvíle, kdy jsem myslel, že kvůli tlaku Německa a Rakouska bude úspěch jen obhájit původní návrh. Nakonec se podařilo ho ještě o něco málo vylepšit. Díky všem jednotlivcům, svazům a vládě, všem, kteří to nevzdali,“ tvítnul viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Pozitivně to vnímají i čeští politici. „Dnešní rozhodnutí Evropské komise je velký úspěch České republiky. Pokud by k němu nedošlo, byla by výstavba dalších jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně téměř nemyslitelná a Česká republika by přechod k bezuhlíkové energetice nezvládla. Nadále by tak trvala naše závislost na externích dodávkách plynu, která by byla s koncem uhlí ještě výraznější,“ uvedl člen výboru pro životní prostředí a místopředseda klubu přátel jádra v Evropském parlamentu Alexandr Vondra.
Šéfka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská optimismus mírní. „Upozorňujeme na nevhodné zachování požadavku, aby byl zemní plyn do konce roku 2035 u nových elektráren a tepláren zcela nahrazen vodíkem nebo biometanem tak, aby tyto zdroje splnily nároky taxonomie. Takové ustanovení považujeme za příliš ambiciózní,“ upozornila.
Země EU a Evropský parlament mají teď čtyři měsíce na případné zablokování pravidel. K tomu je zapotřebí buď takzvaná supermajorita, tedy 20 z 27 členských zemí, což se nyní zdá nepravděpodobné. Druhou možností je odpor většiny evropských zákonodárců.
Zelení europoslanci už oznámili, že rozjedou kampaň na získání potřebných 353 hlasů, přičemž údajně jich už mají pohromadě zhruba 250.
„Pořád je tu šance to zastavit,“ uvedl německý europoslanec za Zelené Michael Bloss.
Má smysl se ozvat. Platí to i v případě projednávání klíčových parametrů taxonomie EU. Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní.
Shrnu tady alespoň to nejdůležitější:
Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, rozdělila členské země EU do několika nesmiřitelných táborů.
Rakousko v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ve středu to uvedla rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. Podle odhadů se přidá i Lucembursko.
Projaderné země v čele s Francií naopak namítají, že bezemisní jaderné zdroje jsou pro splnění klimatických cílů nezbytné. Rakouský kancléř Karl Nehammer už na Twitteru podpořil rakouskou ministryni životního prostředí při hledání právních cest, jak jádro ze seznamu podporovaných zdrojů vyškrtnout. Atomová energie podle něj není ani zelená, ani udržitelná.
Atomkraft ist weder "grün" noch nachhaltig. Ich kann die Entscheidung der EU nicht nachvollziehen. Umweltministerin @lgewessler hat meine volle Unterstützung bei der Prüfung rechtlicher Schritte. Klar ist: Österreich setzt weiterhin auf den Ausbau erneuerbarer Energieträger.
U plynu se vedou obdobné spory. Například Polsko a Bulharsko investice do plynu podporují jako jedinou možnost, jak se zbavit mnohem „špinavějšího“ uhlí. Naopak Dánsko, Irsko a další tvrdí, že schválením fosilního zemního plynu jako zeleného zdroje se Evropa připraví o prvenství v boji proti klimatickým změnám.
