Češi se nechtějíce dostali do poměrně příjemné situace. Na první pohled to vypadá, že je koruna v peněžence může ochránit před problémy, které se řítí na euro.
Česko svou předešlou laxností vůči šetření veřejných výdajů a také nechutí bankéřů a politiků k euru zaspalo a na rozdíl třeba od Slovenska nestihlo před vypuknutím finanční krize v roce 2008 nastartovat proces přijetí evropské měny. Pak už bylo pozdě, koruna nám zůstala a teď to vypadá, že jsme díky tomu získali oddechový čas.
Podle některých ekonomů totiž můžeme trochu zpoza rohu sledovat, jak se vyvine celá situace kolem eurozóny, která válčí s problémy řeckých dluhů.
Ke krátkodobým výhodám našeho postavení patří například to, že nemusíme přímo přispívat miliardami eur na mezinárodní půjčku předluženému Řecku, což v zemích platících eurem vyvolává velké emoce.
To není jediné plus. "Ještě důležitější je, že vlastní měna a její volně plovoucí kurz pro nás budou ještě mnoho let výhodou, pokud budeme mít rozumnou hospodářskou politiku," myslí si euroskeptik a kandidát na guvernéra České národní banky Mojmír Hampl.
Jinak řečeno, koruna může v případě problémů tuzemské ekonomiky oslabit, a firmy tak získají větší konkurenceschopnost v zahraničí.
Jenže aktuálně moderní zatracování eura není úplně fér. Pokud bychom přijali euro například k 1. lednu 2009 jako Slováci, mohli čeští exportéři už rok a půl šetřit miliardové náklady, které jim koruna kvůli svým výkyvům přináší. Jen mladoboleslavská Škoda předloni odhadla, že ji turbulence české měny přišly na zhruba šest miliard korun.
A navíc je naivní předpokládat, že by nás byla koruna schopná ochránit před případnou spouští v eurozóně.
Odeznívající krize jasně ukázala, že Česko je v podstatě jedna ze spolkových zemí Německa a vývoj tuzemského hospodářství kopíruje vývoj u našich sousedů. Cokoli se tedy stane s eurem, pocítíme také.
Jakmile by příliš oslabilo, tedy pokud by vyspělé státy eurozóny měly obří náklady se zachraňováním vlastních rozpočtů, či dokonce s rozpadem měnové unie, rychle oslabí také koruna. Společně s ní by se potopil také polský zlotý či maďarský forint, protože v očích obřích investičních fondů, které s měnami obchodují, je střední Evropa jeden prostor, kterému buď věří, nebo ne.
Zjednodušeně lze říci, že pokud eurozóna přežije, což je velmi pravděpodobné, stejně do ní jednou vstoupíme. K tomu jsme se ostatně zavázali při přistoupení k Evropské unii, takže prostor pro odmítnutí eura není.
Eurozóna časem přitvrdí
Otázkou však je, jak bude eurozóna po bouři kolem předlužených evropských rozpočtů vypadat a zda vůbec bude chtít nové členy přijímat. "Zatím nevíme, co bude s eurozónou za tři až čtyři roky, jak bude vypadat a zda se změní pravidla pro vstup do ní. Také se může nadlouho úplně uzavřít novým členům, což je pravděpodobné," myslí si hlavní ekonom ING Vojtěch Benda.
S tím, že se eurozóna změní a "přitvrdí", souhlasí také zástupce exportéra, který má na přijetí eura zájem více než zřejmý. "Přestože je současná krize nepříjemná, k zániku eurozóny nepovede. Musí ale vést k mnohem striktnější kontrole a vynucování dodržování existujících měnových a rozpočtových pravidel," říká Radek Špicar ze Škody Auto.
Přesto podle něj není pro Česko jiné cesty než euro časem přijmout. "Ekonomika tak silně závislá na exportu se musí stát členem silného společenství," dodává Špicar.
O tom, že cesta k euru bude pravděpodobně delší, než se před vystupňováním řecké krize zdálo, už začínají mluvit také politici.
"Zavedení eura před rokem 2017 nepadá v úvahu," uvedl bez obalu šéf lidovců Cyril Svoboda. Podobně smýšlí také politický navrátilec Miloš Zeman. Dokud to vypadalo, že finanční krize pomalu odeznívá, tak se přitom politické strany opatrně klonily spíš k roku 2015.
Lídr ODS Petr Nečas pro MF DNES uvedl, že by se teď Česko mělo spíše soustředit na snižování schodků rozpočtu a přijetí eura nechat jako možný vedlejší "produkt" šetření.
Eurooptimisté však nadále nepochybují. "Z dlouhodobého hlediska může překonaná krize důvěryhodnost eura ještě více posílit. Hlavní je dát do pořádku naše finance, abychom o jeho přijetí mohli vůbec uvažovat," říká "pan Euro" – Oldřich Dědek, který působí jako národní koordinátor zavedení měny. Škrty by měla udělat nová vláda.
Zatím se však zdá, že se tuzemští bankéři, kteří na službách spojených s existencí koruny vydělávají, mohou těšit ještě na několik "dobrých" let.
Je dobře, že se přijetí eura v Česku odkládá?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 14. května 2010. Anketa je uzavřena.
