Obchodníci totiž nevěří, že řecké vykoupení zastaví šíření nákazy do Portugalska a Španělska, které mají rovněž potíže se schodkem veřejných financí.
"(Úsporný plán Řecka) pomůže obnovit důvěru a zaručí finanční stabilitu eurozóny," prohlásil Jean-Claude Trichet, šéf Evropské centrální banky (ECB). Má to však háček – ekonomové se obávají, že řecké sliby zůstanou jen na papíře.
Euru zatím ani příliš nepomohlo, že ECB podržela zejména řecké banky a prohlásila, že si ponechá řecké dluhopisy coby záruky za dříve poskytnuté půjčky. Cenné papíry vydávané aténskou vládou přitom minulý týden spadly do kategorie "spekulativní" a normálně by o ně banka nezavadila.
Jako balzám na nervy investorů mělo zapůsobit také včerejší schválení pomoci Řecku ze strany německé vlády. Berlín coby největší akcionář ECB musí na pomoc přispět nejvíc. Za štědrou půjčku 22,4 miliardy eur (572 mld. korun) pro příští tři roky dotlačila kancléřka Merkelová Řeky k drakonickým úsporám.
Překážka v parlamentu
Celý plán však může narazit v německém parlamentu, který by mohl o pomoci hlasovat do konce týdne. Německým zákonodárcům se však přispívat do řecké kasy příliš nechce – a není to jen proto, že právě z německých daní půjde největší balík.
O příspěvku ve výši 816 milionů eur (20,8 miliardy korun) se strhne boj také ve slovenské Národní radě, protože kromě opozice se vzbouřili také koaliční národovci ze SNS. (viz. předchozí článek)
Podle nedělní dohody Řecku půjčí eurozóna celkem 80 miliard eur v příštích třech letech, dalších 30 miliard poskytne Mezinárodní měnový fond. Země eurozóny jsou však nyní samy zadlužené a na záchranu Řeků nemají dost rezerv, budou si muset i ony vypůjčit.
Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová už oznámila, že její země navýší své plány na vydání dluhopisů v příštích třech letech tak, aby mohla spolufinancovat pomoc Řecku.
Obchodníci s dluhopisy to dobře vědí a začali šroubovat rizikové přirážky u zemí používajících euro bez rozdílu – všichni se tak kvůli Řekům při splácení dluhů více zadýchají, a to včetně Němců, jejichž dluhopisy slouží ke srovnání rizikovosti dluhopisů jiných zemí. Na intervenci eurozóny tak nyní vydělávají právě Řekové, kterým se rizikový příplatek snížil.
Aby se tyto úrokové nůžky dále zavíraly, musí řecká vláda dostát svým slibům – hlavně přiškrtit nároky státních úředníků. Ti se na počtu zaměstnanců v zemi podílejí více než jednou čtvrtinou a jejich čtrnácté platy, doživotní výsluhy či důchody představují největší část výdajů státního rozpočtu.
Zvyšovat se budou také nepřímé daně – DPH o dva procentní body, spotřební daně o desetinu.
Řecko musí do čtyř let snížit deficit svých veřejných financí pod tři procenta HDP, což je téměř nadlidský úkol. Loni skončilo jeho hospodaření schodkem 13,6 procena.
Situaci tamním politikům ztěžují odboráři. Odborový svaz veřejných zaměstnanců ADEDY na dnešek a zítřek vyhlásil celostátní stávku proti chystaným úsporám.
