Výkonnost ekonomiky mnoho nevypovídá o životní úrovni v jednotlivých státech.
A prognóza by platila jen v případě, že se situace v Česku a zbytku Evropy bude vyvíjet stejně jako dnes.
Když Česko před dvěma lety vstupovalo do Evropské unie, dosahovala výkonnost ekonomiky přepočtená na jednoho obyvatele podle parity kupní síly zhruba 70 procent průměru 25 členských zemí EU. Za dva roky jsme si polepšili na 75 procent unijního průměru.
Česko nedávno s velikou slávou předstihlo nejslabší původní členský stát Evropské unie – Portugalsko.
A odborníci začínají hovořit o tom, že na řadě je další země, kterou by mohla tuzemská ekonomika překonat – Řecko.
Premiérovu vizi samozřejmě nelze vyloučit, ale v otázkách okolo tempa růstu HDP na hlavu je namístě spíše opatrnost.
"Podle nejoptimističtějších prognóz, to znamená, že kdybychom si udrželi rychlý růst a kdyby ‚stará‘ Evropa nadále stagnovala či rostla jen pomalu, pak bychom se mohli na sto procentech průměru 25 členských zemí EU ocitnout okolo roku 2013. Ale reálnější je podle mne období mezi roky 2015 až 2017," popisuje perspektivu českého hospodářství odborník na Evropskou unii u České spořitelny Petr Zahradník.
"Pokud by zůstal zachován nynější trend, předpokládám, že Evropu bychom mohli dohnat během 16–17 let. Pokud by však v České republice došlo k rychlému zavedení reforem, hlavně v oblasti daní, mohlo by to být tak za 8–10 let, tedy někdy v letech 2014–2016," domnívá se analytik PPF Pavel Kohout.
Zároveň však varuje, že životní úroveň a HDP na hlavu přepočítaný podle parity kupní síly, v němž se dá naše "dohánění" Evropy nejsnadněji prokázat, jsou sice podobná, nikoliv však totožná kritéria.
"Do životní úrovně je třeba zahrnout třeba i majetek obyvatelstva. U nás je míra úspor či majetku v nemovitostech mnohem nižší než v západní Evropě. I struktura těchto úspor je zastaralá – u nás mají většinou lidé majetek v bankovních vkladech, na Západě je mnohem větší část majetku lidí nainvestována například v podílových fondech," doplňuje Kohout.
Prognóza, že Evropu doženeme někdy kolem roku 2013, počítá s tím, že by trval nynější stav, kdy ČR roste rychle a západní Evropa pomalu. To však nemusí vydržet: třeba Francie a Německo pomalu začínají růst svých ekonomik zrychlovat.
"Za námi jdou navíc dravě nahoru i země z Pobaltí nebo Slovensko. A i když asi není reálné, že by nás v HDP na hlavu v nejbližších letech předstihly, budou i ony svým růstem zvyšovat průměr EU, tedy tu laťku, kterou my chceme překonat," vysvětluje Zahradník.
"Přes nesporné zlepšování stavu české ekonomiky je stále brzy na to, abychom Českou republiku mohli začít nazývat ekonomickým tygrem regionu. Tohle přízvisko si vysloužily některé asijské země poté, co prudce rostly sedm, deset let," dodává Zahradník.
V hodnocení je třeba ještě pár let počkat, jestli Česko tempo udrží. A jestli nebude v rychlosti růstu zaostávat například za pobaltskými státy nebo Slovenskem.
