Ta bude muset vyřešit rozpor, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat, zájem o to má totiž hned několik ministerstev. Vyplývá to z překládací zprávy pro vládu, kterou má ČTK k dispozici. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.
Silová elektřina i plyn budou zlevňovat, účty zatíží návrat „zeleného“ poplatku |
Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita pouze polovinu těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na které bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.
Neshody však panují kolem směřování výnosů z povolenek. V současné době je část výnosů přerozdělená mezi ministerstvo životního prostředí (MŽP), ministerstvo průmyslu a obchodu a státní rozpočet. To by však novela měla změnit. Podle MŽP, které návrh zpracovalo, by peníze měly být pod správou Státního fondu životního prostředí. Odůvodňuje to tím, že jako gestor pro oblast emisních povolenek musí zajistit jejich účelné využití ve prospěch opatření proti změně klimatu.
S tím však nesouhlasí MPO, které žádá příjmy z povolenek do vlastní rozpočtové kapitoly, a to kvůli potřebě financovat provozní podporu existujících zdrojů energie. Ministerstva financí a dopravy pak chtějí, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu. Na rozdělení peněz se resorty neshodly ani v rámci připomínkového řízení.
Teplo v českých domácnostech podraží až o třetinu. Přehled: o kolik víc zaplatíte |
Nejasnosti ovšem může podle mnohých vyvolat i použití výnosů z emisních povolenek. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka by vláda měla peníze utržených z prodeje emisních povolenek použít například na snížení cen energií. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to však odmítl. Podle něho by to bylo v rozporu s unijními pravidly.
Návrh novely dále počítá s úpravou celkového množství povolenek pro leteckou dopravu a rozšiřuje systém i na námořní dopravu.
Schvalování novely postupně nabírá zpoždění. Podle původních plánů měla původně platit už od začátku tohoto roku. V případě delších průtahů by mohly Česku za opožděné přijetí úprav hrozit i sankce.
Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
Vláda zřejmě podpoří odklad termínu nákupu a vyřazování povolenek
Vláda zřejmě podpoří posun termínu, do kdy musí firmy vyřadit emisní povolenky za emise vypuštěné v předchozím roce. Jde současně o termín, do kdy si firmy musí příslušný počet povolenek nakoupit. S návrhem odložit datum z 30. dubna na 30. září přišla ve Sněmovně skupina koaličních i opozičních poslanců. Reagují tak na novelizaci evropské směrnice, která termín posouvá. Vláda se má novelou zabývat ve středu a podle návrhu stanoviska na vládním webu ji zřejmě bez připomínek podpoří. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií.
S posunutím data z dubna na září počítá již změněná směrnice EU. Předkládající poslanci ale poukazují na to, že příslušný zákon, který by změnu zavedl do české legislativy, sice ministerstvo životního prostředí připravilo, ale vláda ho nestihne předložit včas. Firmy by tak musely nakupovat povolenky a vyřazovat již k letošnímu 30. dubnu.
Pokud by se datum vyřazování povolenek posunulo, mohly by firmy rozložit jejich nákup do delšího období. „Podniky tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího časového období, což bude mít pozitivní vliv na jejich tok hotovosti,“ stojí v důvodové zprávě. Poslanci navrhli, aby Sněmovna jejich návrh schválila zrychleně již v prvním čtení. Nejbližší příležitost budou mít v polovině ledna. Jejich návrh však nejdřív dostane k posouzení vláda, která na to bude mít jeden měsíc.
