Vývoj ekonomiky za celý loňský rok podle ČSÚ negativně ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob, zatímco pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a na tvorbu hrubého fixního kapitálu a také zahraniční poptávka.
U domácností výdaje na konečnou spotřebu loni klesly o 3,1 procenta, u vládních institucí byly o tři procenta vyšší. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 procenta, uvedli statistici.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností v uvedeném čtvrtletí meziročně o půl procenta klesly, mezikvartálně ale o půl procenta vzrostly, přičemž vyšší byly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. U vládních institucí byly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta vyšší, zatímco proti třetímu čtvrtletí o 1,3 procenta nižší.
„Na mírné oživení spotřeby domácností je nutné dívat se optikou toho, že se spotřeba domácností nachází o více jak 8 procent pod úrovní z 4. čtvrtletí 2019,“ tvrdí analytik Miroslav Novák ze společnost Akcenta.
Hrubá přidaná hodnota, tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2022 zvýšila o 0,5 procenta. Podle statistiků tomu pomohl zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informační a komunikační činnosti.
Na vývoj HDP v posledním kvartále loňského roku pozitivně působila zahraniční poptávka. „Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Neuspokojové výsledky
Pro analytiky nejsou výsledky české ekonomiky uspokojivé. „Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejenom energiemi, ale zdražováním téměř všeho. Ne náhodou se ceny v ČR od začátku pandemie zvýšily o 30 %, zatímco celá ekonomika si reálně odepsala ze svého výkonu 1,5 % procenta,“ komentuje výsledky analytik Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Ekonomové zároveň varují, že ani letos není možné čekat zázraky. „Bez silného vlivu automobilového sektoru, který táhl celý průmysl, by loňský pokles ekonomiky dosáhl na více než 1 procento. Automotive je však již na hraně svých kapacit a v letošním roce tak těžko poskytne obdobně výrazný prorůstový impulz jako loni. V kombinaci s konsolidačním balíčkem se dá očekávat, že růst tuzemské ekonomiky letos zůstane poměrně slabý a byl by úspěch, pokud by překonal jednoprocentní hranici,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
