Ruská centrální banka se sice skrze vyšší úrokové sazby snaží se zdražováním bojovat, řada analytiků se ale obává, že razantnějším cenovým změnám v dalších měsících už nestihne zabránit.
Na posledním zasedání ruští centrální bankéři zvýšili úrokové sazby o dva procentní body, to je zhruba dvakrát víc, než předpokládaly trhy. Podobné zpřísnění měnové politiky se v Rusku očekává i na příštím zasedání centrální banky, které se odehraje už 15. prosince. Informoval o tom britský list The Economist.
Rusko se s vysokou inflací potýkalo už krátce po loňském zahájení invaze na Ukrajinu. Tehdy se na ni podepsal hlavně slabý rubl. Ten se vůči americkému dolaru propadl až o 25 procent, což následně zvýšilo náklady na dovoz. Na současném zdražování se ale měnové pohyby ruského rublu téměř nepodepisují. Ruské měně se podařilo posílit, a to mimo jiné proto, že došlo k zavedení kapitálových kontrol.
Inflace rychle roste
Analytici týdeníku The Economist se ale domnívají, že Putinova válečná ekonomika se začíná nebezpečně přehřívat. Patrné je to v sektoru služeb, neboť v Rusku začíná masivně zdražovat téměř vše. Od jídla v restauracích až po právní poradenství. Cena za noc strávenou v moskevském hotelu Ritz-Carlton vzrostla od počátku války na Ukrajině z 225 na 500 amerických dolarů (11 300 Kč).
Rusové se vysmáli Západu. Skoro všechnu svou ropu prodali po světě dráž |
Za současnou vysokou inflací v Rusku tak stojí zejména domácí prostředí. Analytici The Economist se domnívají, že růst spotřebitelských cen souvisí zejména s velmi uvolněnou fiskální politikou, která má navíc přetrvávat i v roce 2024. Výdaje na sektor obrany se mají v Rusku v příštím roce zdvojnásobit a dosáhnout na úroveň 6 procent ruského HDP, což je nejvíce od rozpadu Sovětského svazu.
As I argue in my latest piece for @WSJ, in Russia, the war against Ukraine is now the organizing principle around which most decisions are made, and at the core of Russia’s domestic, economic and foreign policy. Short summary in a 🧵 https://t.co/6GVvQVuFp8
— Alexander Gabuev 陳寒士 (@AlexGabuev) December 11, 2023
„Válka proti Ukrajině je v Rusku nyní základním principem, něhož se uskutečňuje většina vládních rozhodnutí. Jde o jádro ruské domácí, hospodářské i zahraniční politiky,“ uvádí ve svém komentáři analytik Alexander Gabuev.
Na obranu jde třetina rozpočtu
Ruská vláda ale zároveň citelně zvyšuje i výdaje na sociální dávky. Rodiny vojáků, kteří padli v boji, dostaly finanční kompenzaci ve výši tří desetiletých průměrných platů. Odškodné za zranění činí až tři miliony rublů (748 tisíc korun). Údaje ruského ministerstva financí naznačují, že fiskální stimuly skrze sociální dávky dosahují až na 5 procent ruského HDP, což je víc než v dobách koronavirové pandemie.
Rusko kvůli ztrátám na ukrajinské frontě odstartovalo již na jaře náborovou kampaň, jejímž cílem je získat do konce roku na 400 tisíc nových smluvních vojáků. Těm nabízí plat 195 tisíc rublů měsíčně (49 tisíc korun), trojnásobek průměrné mzdy v Rusku.
Ačkoli ruští úředníci tvrdí, že nabídka se ukázala jako „populární“ a smlouvu s armádou letos podepsalo už 305 tisíc mužů, skutečné číslo bude podle analytiků nižší. Moskva se ale podle nich snaží za každou cenu vyhnout mobilizaci, která by mohla vést k protestům a destabilizaci.
Příbuzní raněných i padlých vojáků si navíc stěžují, že slíbené peníze ale nikdy nedorazily. Jak moc je neplacení rozšířené, není jasné. Informace o tom, že Rusko neplní závazky dané vojákům, se však objevují od počátku invaze.
Nové zprávy o potížích s placením vojákům přicházejí poté, co Rusko v oznámilo, že jeho výdaje na obranu v roce 2024 dosáhnou téměř 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), tedy třikrát víc, než kolik činily před jeho invazí na Ukrajinu. Jde zhruba o 30 procent státního rozpočtu.
Očekávaný propad ruské ekonomiky nenastal
Uvolněná fiskální politika na druhé straně přispívá k růstu ruského hrubého domácího produktu. Řada analytiků v posledních měsících upravila své prognózy dalšího vývoje ruské ekonomiky.
Naše ekonomika je odolnější, než jsme mysleli, Západ je archaický, řekl Putin |
Analytici JPMorgan ještě před koncem loňského roku očekávali, že ruská ekonomika v roce 2023 meziročně klesne o 1 procento. Už na počátku letošního roku ale svou prognózu revidovali a predikovali, že zaznamená meziroční růst HDP o 1,8 procenta. V červnu ale svou predikci upravili s tím, že meziročně stoupne o 3,3 procenta. Konečný výsledek by však mohl být ještě lepší.
„S jistotou říkáme, že ruská ekonomika meziročně stoupne o více než 3 procenta,“ potvrdil před pár týdny solidní hospodářskou výkonnost i ruský prezident Vladimir Putin.
Ropa táhne ruskou ekonomiku. Navzdory sankcím míří i do amerického Pentagonu |
Předpovědi ruského ekonomického kolapsu, kteří na počátku války na Ukrajině shodně predikovali téměř všichni západní ekonomové a politici, se tak ukázaly jako mylné.
Rusku chybí pracovní síla
Otázkou ale je, jestli ruská ekonomika tak solidní hospodářské oživení zvládne. Několik desítek tisíc mužů odešlo bojovat na Ukrajinu, tisíce vzdělaných lidí se z Ruska rozhodly emigrovat do zahraničí. Zahraničí investice v hodnotě zhruba 250 miliard amerických dolarů se země odtekly.
Rusko postrádá hlavně pracovníky, míra nezaměstnanosti je v Rusku nejnižší v historii a dostala se pod hranici 3 procent. To všechno v době, kdy poptávka po zboží a službách je v Rusku rekordní. Nominální mzdy tu v meziročním srovnání vzrostly o 15 procent a podniky se vyšší mzdové náklady snaží přenášet na zákazníky.
Rusko vrhá vše na válku. Militarizace ekonomiky přináší růst a Západ nestíhá |
Rostoucí úrokové sazby by mohly vysokou poptávku v ruské ekonomice alespoň částečně zredukovat a omezit tím proinflační prostředí. Dopady nárůstu úrokových sazeb se ale v reálné ekonomice propisují se zpožděním, které dosahuje i několika měsíců.
Rusko v dalších měsících zároveň sází i na další zdražení ropy a zemního plynu na trzích, které by ve spojení s kapitálovými kontrolami mohly přispět k posílení rublu. Tím by se mohly snížit i ekonomické náklady na dovoz.
Vše pro frontu. Ruské zbrojovky jedou naplno, ale vysávají zbytek země |
Analytici The Economist se však domnívají, že Vladimir Putin chce zejména zvítězit na Ukrajině. To by mohlo znamenat, že Rusko bude i nadále hojně utrácet. Pokud bude uvolněná ruská fiskální politika přetrvávat, mohlo by to vysokou míru inflace nadále přiživovat.
