Kdyby se Spojeným státům povedlo v Iráku rychle a přesvědčivě vyhrát, vyhnat Saddáma Husajna bez ztrát na životech ve svých řadách, válečná kořist by vyrovnala jejich náklady.
"Nejrůžovější" prognóza opírající se o řadu evropských a amerických studií uvádí, že ceny ropy by po krátkodobém růstu nad 35 dolarů za barel rychle klesly k dvacítce dolarů.
To by bylo pozitivní pro spotřebitele, na druhou stranu by se bránily ropné velmoci, mezi než by se USA zařadily.
Hospodářský růst by se podle listu dařilo udržet na úrovni 1,75 procenta ročně, v Americe by se o půl procenta snížila nezaměstnanost, inflace by se nepohnula a úrokové míry by vystřelily nahoru.
Existují také jenže
Samozřejmě se ale útok a vyhnání Saddáma ze vzduchu nemusí povést. V takovém případě by bylo hůř.
Válka se přesune na zem a bude trvat nejméně šest týdnů. Seznam rizik se najednou rychle rozšiřuje. Iráčané budou sabotovat ropná zařízení, zvýší se také náklady na poválečnou obnovu.
Při naplnění tohoto scénáře bude ropa stát 37 dolarů za barel, což se promítne i v inflaci. Poklesne spotřeba a tím i ekonomický výkon, stoupne nezaměstnanost, sníží se úroky.
Krize může být nevyhnutelná
Třetí, katastrofický scénář předpokládá vleklou válku, která zahrnuje i protiútoky Iráčanů na americká plavidla, základny nebo na Izrael.
Hoří ropné vrty, Američané masově bombardují města a z Iráku prchají statisíce utečenců. Radikalizuje se arabské veřejné mínění, spousta mužů se hlásí do Al Kajdy, která podniká atentáty v USA i v Evropě.
Svět se hrouží do dlouhodobého marasmu. Barel ropy stojí 60 dolarů, inflace se zvyšuje v řádu desítek procent, většina lidí je bez práce a jejich spotřeba, která dříve táhla celou ekonomiku, klesla k nule.
