Platforma Donio vybrala již více než miliardu korun na dobročinné účely, a tak jste pomohli k lepšímu životu bezpočtu lidí. Jaké má Donio další cíle?
Především musím říci, že přes 1,4 miliardy korun vybrané za čtyři roky existence platformy v Česku a na Slovensku je společným úsilím nás a všech lidí, kterým nejsou lhostejné osudy druhých. Společně jsme změnili už desítky tisíc lidských příběhů. Uvědomujeme si ale, že na spoustu těchto příběhů přispívali lidé „impulzivně“. V dalších letech bychom se chtěli zaměřit na pravidelné dárcovství. Chceme lidi naučit, že přispívat pravidelně má obrovský společenský dopad a můžeme tak pomoci mnohonásobně většímu počtu lidí, kteří se nacházejí v těžké životní situaci.
Česko v posledních měsících strhla vlna solidarity s malým Martínkem, který potřeboval peníze na drahou genovou terapii. Jak celou sbírku zpětně hodnotíte, byl jste překvapen tak obrovskou vlnou zájmu?
Sbírka je obrovským úspěchem celého národa. Přispělo do ní více než 200 tisíc občanů. Sbíralo se po stokorunách a šlo o bezkonkurenčně největší částku, kterou jsme na Donio vybrali. Z předchozích velkých sbírek, které byly například při řádění tornáda na jižní Moravě nebo při požáru národního parku, víme, že v Česku žije spousta dobrých lidí, kteří chtějí pomáhat druhým. I tak nás ale velký zájem spíše překvapil.
Co podle vás zapříčinilo tak velký úspěch této sbírky?
Prvním důležitým milníkem byl rozhovor Martínkova tatínka v DVTV. Lidé mohli vidět autentický projev otce, který se snaží zachránit své dítě. V další řadě pak byla rozhodujícím faktorem aktivita osobností na sociálních sítích, konkrétně influencerky Nikol Leitgeb, která strhla lavinu solidarity. K tomu se přidali další a během několika dnů se sbírku podařilo vybrat. Zároveň zde hrála důležitou roli časová urgence, Martínek potřeboval léčbu co nejdříve, a byl to tedy i boj s časem.
Martínek se díky milionové sbírce bude léčit ve Francii. Rodina počítá dny do odjezdu |
Sociální média a influenceři ukázali svůj pozitivní vliv?
Ano, ač pozitivních aspektů sociálních sítí není mnoho, tak schopnost mobilizovat velké množství lidí a ovlivnit je, aby přispěli na dobrou věc, je určitě jedním z těch nejdůležitějších. Většina dárců přišla na Donio právě díky sdílení na sociálních sítí. S influencery se snažíme dlouhodobě spolupracovat a vycházet jim vstříc, například v rámci přípravy materiálů. Oni zároveň vědí, že na Donio.cz jsou všechny sbírky prověřené a nemusí se bát je sdílet.
Jaký vidíte další potenciál rozvoje platformy?
Soustředíme se na pravidelné dárcovství jak produktově, tak komunikačně. Zároveň koukáme i do zahraničí, a bude tak potřeba udělat jazykové mutace naší platformy tak, aby si všechny informace mohli přečíst i dárci v cizině. Pracujeme také neustále na automatizaci celé platformy, a to i těch na naší straně. Poslední oblastí je transparentnost samotných sbírek, kdy připravujeme další zajímavé funkce, které pomohou například komunikovat napřímo se zakladateli sbírek nebo pomohou lépe si zkontrolovat využití darů.
Jste zároveň zastupitel za STAN na pražském magistrátu. Co vás do politiky přivedlo?
O vstupu do politiky jsem uvažoval vždy, pouze jsem nečekal, že přijde tak brzy. Dlouhodobě jsem totiž vnímal, že s ohledem na dnešní bleskový vývoj již klasická politika úplně dobře nevnímá výzvy dnešní doby, jako je digitální ekonomika, AI a sociální sítě, kterým rozumí především mladá generace. Chtěl bych proto do politické diskuse vnášet tato témata, protože jsou pro budoucnost klíčová. Zároveň bych chtěl propojit své kontakty ze soukromého sektoru s městem, aby z toho mohly oba sektory profitovat.
Zakladatel Donia: Dřív bych nevěřil, že 100 milionů na Martínka vybereme |
Na magistrátu zastáváte pozici předsedy výboru pro IT, Smart City a eGovernment. Jak vaše činnost vypadá?
V první řadě je potřeba uvést, že moje pozice je pouze neuvolněná s tím, že u neuvolněných členů zastupitelstva nejde o práci na plný úvazek. Rolí výboru je nicméně dávat doporučení zastupitelstvu k jednotlivým materiálům,je to tedy role poradní. Já osobně bych skrze pozici předsedy rád přispěl k dalšímu rozvoji pražského inovačního ekosystému a zapojování nových technologií v rámci města a městských organizací.
Co konkrétně by podle vás měli politici změnit, aby výrazněji pomohli startupovému sektoru?
Zásadní je aktuálně prosadit zákon o zaměstnaneckých akciích, který by zcela zásadně pomohl českému startupovému sektoru. Skupina MITON k tomu dokonce udělala kampaň #ESOPASAP. Obecně zaměstnanecké akcie fungují tak, že klíčoví zaměstnanci získávají předkupní právo na vlastnický podíl ve společnosti, což jim obvykle kompenzuje nižší mzdové ohodnocení, protože startupy většinou nejsou schopné nastavit stejné mzdové podmínky jako velké korporace. Problémem v Česku je to, že za podíl je nutné odvádět daň z příjmu včetně sociálního a zdravotního pojištění, a to již v situaci, kdy z něj ještě pracovník nezískal žádnou hodnotu. Prosazení zákona by usnadnilo zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků do startupových společností.
Nedávno jste psal o tom, že politikům chybějí vize. Mohl byste to trochu rozvést?
Politici často nerozumějí problémům dnešní doby a nejsou schopni reagovat na výzvy dneška. Tuto roli ve veřejné debatě stále více přejímá svět byznysu, a politika se tak dostává čím dál více do ústraní. Je proto nutné do ní přivést více lidí, kteří těmto výzvám rozumějí, aby na ně mohli adekvátně reagovat. V obecné rovině se dnes v Česku máme velmi dobře, nicméně chybí nám vize, kam bychom měli dojít v horizontu dalších deseti a více let. Rozhodování politiků se odvíjí od krátkého politického cyklu a neřeší se systémové reformy, které jsou pro dlouhodobý horizont klíčové.
Co se podle vás může stát, pokud se nám nepodaří veřejné systémy zlepšit?
Dnešní doba je úžasná v tom, že mladým, vzdělaným lidem přináší neuvěřitelné možnosti. Což ale znamená i to, že nikdy v historii nebylo jednodušší žít a pracovat v zahraničí. Proto by mělo být naším úkolem nastavit systém v Česku tak, aby se zde dobře žilo, pracovalo a podnikalo, protože bez mladých, vzdělaných lidí nebudeme s ohledem na průběh demografické křivky a stav veřejných rozpočtů schopni náš stát dlouhodobě financovat a neustále ho posouvat vpřed.
