V roce 2019 žilo podle statistiky Eurostatu v přelidněné domácnosti přesně 15,4 procenta obyvatel Česka, což je vůbec nejméně v celé historii sledování. Už od roku 2017 je tuzemská situace lepší než průměr celé Evropské unie. Ten v roce 2019 činil 17,2 procenta.
Chytrých domácností přibývá. Češi řídí přes internet spotřebiče i bezpečnost |
Podle metodiky evropského statistického úřadu má mít domácnost alespoň jednu místnost pro dospělý pár, jednu místnost pro každou osobu nad osmnáct let a alespoň jednu místnost pro dvě osoby mladší osmnácti let. Jinak se podle Eurostatu jedná o přeplněnou domácnost.
Ještě v roce 2007 žil v přelidněné domácnosti skoro každý třetí Čech, podle statistik 32,7 procenta lidí v zemi, tedy 3,35 milionu obyvatel Česka. Od té doby však tento podíl setrvale klesá. A to vzrůstajícím cenám bydlení navzdory.
„Od roku 2014 těžili Češi z výrazného růstu mezd. Odhodlávali se tedy v poměrně vysoké míře k pořízení vlastní nemovitosti, a to zejména na hypotéku. Tím pádem i přes zdražující nemovitosti i nájmy docházelo k růstu komfortu tuzemského bydlení. Je to klíčový důvod, proč je nyní podíl obyvatel bydlících v přelidněné domácnosti historicky nejnižší,“ tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nejhůře si v rámci celé Evropské unie vedlo Rumunsko, kde v přelidněných domácnostech žilo více než 45 procent osob. Vysoký podíl byl sledován také v Lotyšsku, Bulharsku či Chorvatsku.
„Země s vyšším podílem přelidněných domácností jsou hůře připraveny na výzvy pandemické doby. Ať už z důvodu náchylnosti k rychlejšímu šíření nákazy nebo kvůli závažnějším obtížím při práci z domova. Oboje se pak projevuje také na makroekonomické úrovni. Nákaza totiž potlačuje ekonomický růst a neefektivní práce z domova zase zhoršuje celkovou produktivitu práce,“ dodal Kovanda.
Nejlépe co do počtu obyvatel jedné domácnosti si naopak vedl Kypr, kde v přelidněné domácnosti žilo pouze 2,2 procenta obyvatel. Konfortní bydlení mají podle statistik také lidé v Irsku, na Maltě nebo v Nizozemsku.