Častěji koronavirus finančně dopadl na Pražany (67 procent) a z dílčích skupin pak na podnikatele (72 procent). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory. Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti a společnost Partners připravila agentura MindBridge Consulting.
Vláda schválila jednorázový mimořádný příspěvek 5 tisíc korun pro důchodce |
Zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů (21 procent), která tratila průměrně 32 tisíc korun. Snížení příjmu se týkalo téměř poloviny (43 procent) domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24 tisíc korun.
„Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace,“ uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.
Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř osm tisíc korun. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do dvou tisíc korun, více než pětinu stála epidemie přes pět tisíc korun. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy.
Češi už zase nakupují. V červenci v obchodech utratili víc než loni |
Z výsledků průzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou vytvářet i úspory, 22 procent lidí vyjde ‚taktak‘ a zbylých šest procent si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem.
Srpnový průzkum ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců, patnáct procent déle než rok, čtyřicet procent má rezervy na nejvýše dva měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň tři měsíční příjmy,“ upozornila Baslová.
