„Schodek 300 miliard korun je stále podle nás příliš optimistické číslo. Jen výpadek daňových příjmů bude dle našich odhadů v nižších stovkách miliard korun a celkový deficit by se mohl přehoupnout přes půl bilionu korun,“ uvedl Jan Bureš.
Ekonom hodnotil situaci v národním i globálním měřítku, kde se zadrhl obchod a otevírání ekonomik je pomalé. První čísla ukazují nejhorší propad světové ekonomiky za posledních sto let.
Bureš připomněl, že scénáře globálního vývoje se zhoršují. Jedna z nejrelevantnějších institucí, Mezinárodní měnový fond, čeká letos propad v celém světě o 3 procenta, což je nejhorší poválečný propad. Patria Finance čeká, že největší ekonomiky v Evropě letos propadnou zhruba o deset procent, ČR o něco víc.
V příštím roce, pokud se epidemie nebude vracet, už počítá s oživením - v Německu kolem 8 procent, ale v Česku o 6 procent. Vlažnější tuzemský růst by měl přijít kvůli pomalejšímu zavádění opatření na pomoc ekonomice a zejména proto, že ČR je výrazně otevřenou ekonomikou.
„Je tu však extrémní nejistota. Nemůžeme si být jisti, zda se epidemie bude v příštím roce vracet a nemáme také jistotu toho, jak trvalý bude dopad na trh práce a do finančního sektoru,“ řekl Bureš.
Podle něj centrální banky po celém světě dělají bezprecedentní kroky tím, že obrovsky rychle pumpují peníze do ekonomiky. V americkém hospodářství během několika týdnů přibyl v ekonomice 1 bilion dolarů, což je extrémně rychlé tempo, které dalece předčí situaci po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008.
Děje se ale i to, že centrální banky snižují své nároky. Také Evropská centrální banka do své bilance bere často podřadné cenné papíry, ratingově označené známkou BB. „Některé centrální banky si takto berou na svá bedra větší riziko a potenciálně i ztráty,“ řekl ekonom.
Bankroty až na konci roku
Restart české ekonomiky bude pomalejší než v okolních zemích, které vynakládají více peněz v rámci záchranných balíčků. Premiantem je podle srovnání Patria Finance Německo, které vydá až 50 procent svého HDP.
Česká republika podle Jana Bureše vynaloží zhruba deset procent hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí hovořilo o pětině. Srovnání ČSOB nicméně ukazuje, že více peněz v poměru k HDP vydává na léčbu ekonomik také Francie, Dánsko a Maďarko.
S provozním financováním firem a korporací pomohou nové vládní programy Covid III a Covid Plus. První zacílí na menší a střední podniky do 500 lidí a podle Jakuba Tomaštíka z ČSOB EU Centrum přináší obrovské administrativní zjednodušení, protože se peníze nebudou distribuovat přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, ale přes komerční banky.
Už by se také nemělo stát, že firma úvěr nezíská, protože měla vyčerpány evropské dotace. Program Covid Plus se orientuje i na skupiny, umožňuje získat úvěry až do 2 miliard korun a podmínkou je minimálně 20procentní export.
Marek Loula z divize korporátního bankovnictví ČSOB čeká vývoj krize ve tvaru písmene V nebo U. Řadu firem podle něj dostihne až ve druhé polovině roku. „Teď je doba pomoci firmám, odkladu splátek, nových garančních programů, ale po skončení moratorií ve druhé polovině roku nastane podle mě vlna firem, které bohužel situaci nezvládnou. Dojde k insolvencím nebo slučování. Je to něco, co od druhé poloviny roku bude častější,“ odhaduje.
Jeho kolega Tomaštík vyjádřil optimismus v tom smyslu, že klienti zatím až na výjimky neruší investice, ale neustále plánují dál.
