Paušální daň má drobným živnostníkům snížit počet formulářů pro odvody státu ze tří na jeden. Týká se teoreticky 408 tisíc OSVČ s ročním příjem pod milion korun. Měsíčně by museli platit mírně zvýšené povinné pojistné a k tomu symbolickou daň sto korun, což dohromady dělá 5740 korun měsíčně, tedy 68 880 korun ročně. Je to dohromady o pětistovku víc než dnes musí každý živnostník povinně odvádět na minimálním pojistném i když nic nevydělal a nezdanil. Výměnou za to by se ale nemuseli obtěžovat s účetnictvím. Novinka by mohla začít platit od příštího roku, navrhuje ministerstvo. Nevýhodou je, že se musejí vzdát všech daňových úlev, včetně těch na děti.
„Živnostníkovi by odpadla například povinnost podávat daňové přiznání a jednotlivé přehledy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Případná daňová kontrola by tak u něj zcela postrádala smysl. Ušetřil by také za účetní služby,“ uvedlo ministerstvo financí. Místo daňového přiznání by pouze finanční správě oznámil vstup do paušálního režimu a jedinou povinností by bylo sledovat a dokládat, že jeho obrat nepřekročil milion korun. To už dnes stejně musí dělat kvůli možnému překročení hranice pro platbu DPH.
Lepší důchody
Ministerstvo výši paušální daně navrhlo jako součet minimálního zdravotního pojištění, která má v roce 2021 činit 2 514 korun měsíčně, dále minimálního sociálního pojištění navýšeného o patnáct procent (zhruba čtyři stovky navíc), což podle modelu ministerstva příští rok vychází 3 126 Kč a symbolické daně z příjmu ve výši 100 korun měsíčně.
Živnostníci by mohli platit paušální daň 5500 korun, řekla Schillerová |
Pro veřejné rozpočty by to znamenalo celkovou ztrátu celkem 300 milionů Kč. Peníze by vypadly na daních z příjmu, naopak o něco by se zvýšil výběr důchodového pojistného. V tom vidí ministerstvo pozitivum - část živnostníků by díky paušální dani platila část živnostníků o patnáct procent víc na důchodovém pojistném a tím by si mírně zvýšili také nárok na důchod. Živnostníky, kteří si celý život odváděli jen povinné minimum, totiž čeká velmi nízký důchod. Zřejmě si tak budou nárokovat další dávky v hmotné nouzi.
Podle současných pravidel musí každý živnostník odvést státu nejméně 5 232 korun měsíčně jen na pojistném, tedy 62 800 korun ročně. A k tomu daň z příjmu. Ve skupině živnostníků s příjmy do jednoho milionu je nicméně zhruba 340 tisíc takových, kteří neplatí žádnou daň z příjmu a z toho 60 tisíc takových, kteří naopak dostávají od státu zaplaceno formou bonusů na děti.
Části bezdětných živnostníků s nulovou daní by se nicméně i stokorunová daň se zvýšeným pojistným mohla vyplatit - ušetří na administrativě.„Motivace poplatníků být v paušálním režimu však nevychází primárně z pozitivního fiskálního dopadu, ale z úspory administrativy, která se může sekundárně projevit i finančně (nepotřeba hradit daňového poradce, úspora času samotného poplatníka),“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Nevýhodné pro nízkopříjmové podnikatele - rodiče
Podle zprávy by paušální daň pravděpodobně nezvolili poplatníci s daňovým bonusem na děti – přišli by o peníze. „Počet poplatníků, který by do systému vstoupil, se odhaduje na přibližně 140 tisíc osob,“ uvádí se dokumentu. Skutečný počet účastníků tak podle ministerstva bude záviset také na ochotě lidí ke změně nebo na „míře aktuální atraktivity institutu v rámci společenského mínění.“
Zmíněný „bonus“ na dítě se vyplácí daňovému poplatníkovi pokud není schopen vyčerpat celou slevu kvůli nízké vypočtené dani z příjmu. Nejde o zanedbatelné částky – komu po všech ostatních slevách vychází nulová daň z příjmu a má jedno dítě, dostane od státu 15 204 korun ročně, pokud má čtyři a více dětí, dostane 60 300 Kč za rok.
Na bonus na dítě si nicméně může teoreticky sáhnout druhý rodič - pokud má podobně nízké zdanitelné příjmy a zároveň vykazuje roční příjmy z práce alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 87 600 korun.
