ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Levný cukr ničí cukrovary. Krize většinu z nich srazila do ztráty

  • 69
Optimisté na začátku letošního roku vyhlíželi konec dva roky trvajícího propadu cen cukru. Zatím nenastal. Sladidlo od ukončení kvót na podzim roku 2017 zlevnilo o devět korun na téměř 11 korun za kilogram. Vše napovídá tomu, že cukrovary se ani napřesrok nevymaní z největší krize v historii.

„Předpoklady pro zlepšení vidím až v dalším období, tedy v kampani, která začne příští rok,“ odhaduje Jan Křováček, ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech.

Nástup kvót byl v řadě zemí Evropy, ale částečně i v Česku spojen s ­hysterií, kdy pěstitelé zvětšovali plochy řepy a cukrovary výrobu cukru, případně melasy. Jenže v­ důsledku toho vznikly obrovské přebytky až čtyř milionů tun cukru, které vydrží až několik let. Ceny se proto zhroutily.

Čekání na dotace

Také pěstitelé cukrovky v ČR nejdříve zvětšili plochy ze zhruba 60 na 65 tisíc hektarů, ale protože komodita přestala vynášet, část z­ nich přechází na jiné plodiny. Řepa přitom patří mezi takzvané citlivé komodity a jako taková je hojně dotována z balíku v objemu až 450 milionů korun ročně. Podle Křováčka jsou i tak ceny na hranici rentability a pěstitelé zváží, zda plochy ještě sníží ze současných zhruba 60 tisíc hektarů. To však budou řešit až po začátku současné kampaně, která odstartuje koncem září.

Cena řepy má přímý dopad na hospodaření cukrovarů. Prognóza není zrovna příznivá. „Loni zlevnila o 50 korun na 700 korun za tunu. Letos klesne o dalších padesát korun,“ dodal Křováček s tím, že ani napřesrok cena neporoste.

Náladu však někomu může zlepšit dvousetmilionová dotační injekce, kterou připravilo ministerstvo zemědělství jako podporu likvidace plevelné řepy. Nepřátelská řepa, která první rok nevytváří bulvu, ale okamžitě vykvétá a škodí vegetaci cukrové řepy, trápí zejména české zemědělce, kteří ji na pole zhruba před dvaceti lety zavlekli dovozem jiných odrůd. Podpora cílí na její likvidaci, která probíhá většinou mechanicky a je nákladná. 

Jak se daří cukrovarům

Tato dotace, která přichází v krizovém období pro sektor, by se vyplácela vůbec poprvé, pravděpodobně však až v příštím roce po schválení notifikace Evropskou komisí. Nyní běží dvouměsíční lhůta pro vyjádření ke stanovisku českého resortu. Historicky největší krizi zažívají i ­tuzemské cukrovary, ty však s žádnou přímou pomocí počítat nemohou. Ve ztrátě byly v loňském fiskálním roce (zpravidla končí letos) tři z ­pěti cukrovarnických firem.

Hubená léta

Trh naivně věřil, že cukr nebude tak levný, říká šéf největšího cukrovaru

Výroční zprávu zatím jako jediný nezveřejnil lídr trhu Tereos TTD, jenž má dva cukrovary, v Dobrovici a v Českém Meziříčí. Ředitel Oldřich Reinbergr v květnu v rozhovoru pro MF DNES prozradil, že firma loňský účetní rok, končící 31. března, uzavřela s historicky první ztrátou 178 milionů korun, přičemž zisk meziročně klesl o 542 milionů. Přidal nepříliš povzbudivou prognózu: „Myslím, že Evropa si vyrobila přebytky cukru na dva roky dopředu. Vydrží ještě minimálně letos.“

Firma vyrábí také potravinářský a ­technický líh, ten však tvoří jen pětinu výroby a ztrátu nemůže vykompenzovat. Obr s tržbami přes pět miliard korun vyprodukuje přes polovinu cukru v tuzemsku.

Nejhlouběji do červených čísel propadly Moravskoslezské cukrovary. Podnik se dvěma cukrovary, v­ Hrušanech nad Jevišovkou a Opavě, loni propadl do ztráty přes 287 milionů korun. Pro letošní rok budou klíčové kontrakty na řepu, které firma začne uzavírat v bližších měsících. Předseda představenstva Jiří Hollein zůstává optimistický. „Čekám, že se situace na trhu zlepší a dostaneme se letos k ­nule,“ řekl.

Hořký byznys s cukrem. Stojí jako v roce 1990, výrobci prodělávají

Vlastníkem cukrovarů je rakouská Agrana. Pod její taktovkou letos začala přeměna právní formy cukrovarů z akciové společnosti na společnost s ručením omezením. Hollein ujišťuje, že s tím nejsou spojeny žádné velké změny a děje se tak všude: „Akcionář jasně deklaroval, že chce ve všech fabrikách udržet výrobu cukru a naším cílem je do budoucna navyšování ploch.“

V Česku působí další tři menší hráči. Ztrátu 26 milionů korun oznámil Cukrovar Vrbátky. S jen o milion lepším výsledkem počítá i letos, vyplynulo z jednání červnové valné hromady. Kromě cenového kolapsu vidí jako příčinu mizérie i méně kvalitní řepu z Moravy, která byla prý téměř na úrovni nezpracovatelnosti.

Litovelský cukrovar loni snížil zisk na 414 tisíc korun z předloňských 118 milionů. Nejlépe dopadl Cukrovar Prosenice, vydělal 5,4 milionu korun. I to je však meziroční propad z 38 milionů korun.

16. května 2019