„To představuje cca 2,4 procenta z podaných žádostí o kompenzační bonus. Přesnou analýzou za jednotlivá bonusová období nedisponujeme,“ sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová.
Čísla jsou celková a zahrnují jarní, podzimní i nový kompenzační bonus pro rok 2021. Jako jeden z důvodů, proč se někteří rozhodli letos dobrovolně žádost stáhnout, se může nabízet to, že vláda vyhlásila postupně během začátku roku další kompenzační programy. Některé však není možné kombinovat s kompenzačním bonusem, jedná se o Covid 2021 a Covid - Nepokryté náklady.
„Kdokoliv získal kompenzační bonus a zjistil, že tyto programy jsou výhodnější, bude muset bonus vracet, což je administrativně náročné i pro státní správu,“ popisuje zkušenosti za obor ubytovacích služeb Radka Telyčková z organizace Pomáháme hoteliérům.
V rámci nového kompenzačního bonusu si osoby samostatně výdělečně činné či společníci malých společností s ručením omezeným mohou nárokovat až tisíc korun za každý den. Stát příspěvek přiznává za únor, březen a duben a podmínkou je propad tržeb o 50 procent.
Vláda zatím vyplatila na novém kompenzačním bonusu necelých sedm miliard korun a přijala na 280 tisíc žádostí. Za první měsíc, který bude brzy uzavřený přišlo 129 tisíc žádostí, zatím tedy trochu méně, než byly odhady. Ty počítaly celkově s 400 tisíci žádostmi – ty lze podávat do 1. července.
Pokles tržeb na polovinu
Od včerejška mohla vláda začít vyplácet také zmíněný program Covid – Nepokryté náklady. Podnikatelé u programu od 19. dubna k tomuto pondělku podali 386 žádostí za 669 milionů korun, připraveno je šest miliard. Stát prostřednictvím COVID Nepokryté náklady poskytuje dotaci šedesáti procent nákladů.
Lepší, ale pořád velká bída. Obavy českých firem z budoucnosti přetrvávají |
Jako další program, který startoval v dubnu, je Covid 2021, jeho prostřednictvím stát přispívá 500 korun na zaměstnance za den omezení, minimální příspěvek přitom činí 1500 korun. Podmínkou vstupu do programu je také propad tržeb minimálně o 50 procent.
Na podmínku poklesu tržeb o 50 procent si stěžují některé profesní organizace, podle kterých je kritérium příliš tvrdé a některé postižení podniky na kompenzace nemusejí dosáhnout. „Podmínka padesátiprocentního poklesu tržeb je tedy nejen stanovena přísně, ale navíc ještě trestá ty podnikatele, kteří se prokázali jako akceschopnější a dokázali si zákazníky flexibilně získat i ve ztížených podmínkách,“ domnívá se Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity bank.
Na špici je pohostinství
Jedním z nejvíce postižených oborů je pohostinství. Podle dat společnosti Data Servis pro Český gastronomický institut v pohostinství v průměru tržby klesly o 57 procent ve srovnání s předcovidovým obdobím. Lépe jsou na tom fast foody, ale i tam mají propad průměrně o35 procent.
„My jsme sice navrhovali pokles 30 procent, ale i u 50 procent podle oborových dat by se to stále mělo dotýkat naprosté většiny trhu. Ale souhlasím, jsou případy, kdy tomu tak není,“ říká spolumajitel skupiny Hospodska Luboš Kastner.
Firmy musejí vracet peníze z Antiviru. Kontrolou neprošlo přes 40 procent |
Jaká bude budoucnost vládní pomoci s postupným rozvolňováním bude rozhodovat vláda dnes. Vše bude podle ministryně financí Aleny Schillerové záležet na tom, jaká část podnikatelů se bude moci vrátit ke své činnosti.
V dalším období podle Schillerové může pokračovat kompenzační bonus, který připravilo ministerstvo financí pro živnostníky, případně by fungovaly jen dotační programy.
Celkově podnikatelé mohou čerpat ještě Antivirus, na základě kterého jim stát přispívá na mzdy zaměstnanců a další minimálně desítku programů určené pro specifické situace. Většinou si ale podnikatelé stěžují, že kompenzace od státu nestačí a musejí se zadlužit.
