To je úroveň, kterou jsme v Česku přes dvacet let neviděli.Růst sazeb navíc zřejmě není u konce. Moc jiných způsobů, jak se alespoň trochu pokusit zkrotit inflaci, totiž není. Bankéři si uvědomují, že jejich krok nezastaví růst cen okamžitě. Ale doufají, že pomůže stlačit inflaci do budoucna.
Většina inflačních tlaků má totiž původ za hranicemi – ať už jde o rostoucí ceny ropy, zemního plynu, průmyslových komodit, či potravin. „Je jasné, že to nemůžeme ignorovat. Vnější vlivy se přenášejí do domácí inflace,“ říká guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Kritici dalšího zvyšování sazeb tvrdí, že centrální banka svými kroky zastaví ekonomický růst. Vysoké úroky odradí podniky od investic, nikdo si nebude chtít půjčovat a ekonomika zamrzne. Navíc ještě víc zdraží nové (či refinancované) hypotéky. Podle Rusnoka je však zvyšování sazeb nezbytné. Bez něj by se nepodařilo obnovit stabilitu cen, což je nebytná podmínka pro dlouhodobou prosperitu ekonomiky. Letošní růst však bude kvůli všem vlivům nevalný.
Guvernér Rusnok po jednání bankovní rady uvedl, že růst tuzemské ekonomiky se letos sníží zhruba na polovinu původního odhadu, tedy asi na 1,5 procenta. Zasažen negativně bude zejména automobilový průmysl. Podniky vedle rostoucích cen vstupů trápí také problémy s dodávkami, které hned tak nezmizí. Inflaci nahoru může tlačit také volnější politika vlády ve výdajích, které budou souviset s uprchlickou krizí.Ke zpomalení inflace by podle ČNB mohl teoreticky vést horší ekonomický vývoj s dopady na trh práce a s tím nižší poptávková inflace.
Jinými slovy, lidé by se mohli začít krotit při nákupech a začít výrazněji šetřit. Někteří obchodníci by se pak vzdali části své marže, aby alespoň něco prodali.
Inflaci může krotit také silnější koruna, protože zlevňuje dovozy. ČNB zatím nechce kvůli potírání inflace s kurzem koruny hýbat, ale debata dál probíhá.
Dilema centrálních bank
V únoru vystoupala meziroční inflace na 11,1 procenta, ale v jarních měsících dále poroste a vysoko zůstane i po zbytek celého roku. Samotní centrální bankéři hovoří o 13 až 14 procentech, analytici nevylučují, že ceny porostou ještě rychleji. Hospodářská komora ve své aktuální prognóze čeká, že inflace bude letos v průměru 13 procent.
„Ve srovnání s těžkým rokem 2021 vzroste letos český HDP o 1,2 procenta. A to i přes souběh dopadů koronavirové krize a války na Ukrajině. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, ale průmysl jako celek nebude paralyzován. Předpokladem predikce je brzké ukončení války,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Centrální banky se tak nacházejí v nepříjemné situaci. „Na jedné straně mají velmi rychle rostoucí inflaci, proti které mohou bojovat zvýšením úrokových sazeb. Na druhé straně vysoké úrokové sazby mohou ekonomiku zadusit a vyvolat stagflaci, tedy kombinaci vysoké inflace, nulového nebo záporného růstu HDP a vysoké míry nezaměstnanosti,“ říká analytik Portu Filip Louženský.
„V současnosti trh čeká, že růst sazeb k 5,5 procenta bude kulminovat během příštích tří měsíců. Poté na této úrovni setrvají zhruba rok. Je však zřejmé, že současný extrémně nejistý vývoj může přinést v příštích měsících řadu překvapení, což bude reakci ČNB dále určovat. Další zvýšení sazeb začátkem května se nyní zdá poměrně pravděpodobné,“ říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podle některých ekonomů aktuální ekonomické nejistoty a zvýšené inflační tlaky omezují míru vlivu centrální banky. „Zvyšování úrokových sazeb ekonomice rozhodně nijak nepomůže. Je otázka, zda je nyní opravdu nutné zvyšovat úrokové sazby a jak funkční je to nástroj měnové politiky, protože ekonomika bude v současné situaci bohužel zpomalovat i sama od sebe,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy.
Jak moc zdraží hypotéky
Experti z poradenské společnosti Golem Finance nevnímají poslední zvýšení sazeb jako bezprostřední důvod pro navýšení mezibankovních sazeb. To však nemusí znamenat, že banky nárůst sazeb nepoužijí jako argument pro další zdražení hypoték. Hrubá marže se jim totiž růstem ceny zdrojů v posledních dvou letech výrazně zmenšila.
Na březnový skokový nárůst mezibankovních sazeb reagovala už skupina ČSOB, Raiffeisenbank, Komerční banka i mBank. A další se nejspíš přidají. Sazby hypoték zanedlouho vystoupají nad pětiprocentní hranici a nelze vyloučit ani jejich postupné přiblížení k šesti procentům, tvrdí experti Golem Finance.
„S rostoucími sazbami hypoték je spojeno i ochlazení na trhu s nemovitostmi a je pravděpodobná stagnace cen nebo jen mírný růst. Kvůli vysokým cenám nemovitostí, hůře dostupným hypotékám a uprchlické vlně z Ukrajiny očekáváme růst cen nájemního bydlení,“ říká Louženský.
