Jiří Rusnok

Jiří Rusnok | foto: Michal Sváček, MAFRA

Ekonomický růst se dramaticky sníží. Budeme rádi za nulu, říká Rusnok

  • 384
Válka na Ukrajině tvrdě dopadá na ekonomiku Ruska ale také většiny evropských zemí. Vláda se snaží tyto nepříjemné důsledky zmírňovat například kontrolou marží čerpacích stanic nebo koncem povinnosti přimíchávání biosložky do paliv. V Otázkách Václava Moravce debatovali ministr financí Zbyněk Stanjura, guvernér České národní banky Jiří Rusnok a ekonom Jan Švejnar.

„Myslím, že to bude velmi komplikovaná debata na Evropské radě příští týden,“ míní ministr financí Stanjura o možnosti úplného zákazu obchodování EU s Ruskem, který navrhuje Polsko.

Sankce podle Stanjury zatím fungují a připravuje se další balíček, který by se měl projednávat právě na úrovni Evropské rady. „Navrhoval jsem úplné odstřižení od SWIFT, zákaz kotvení ruských lodí v evropských přístavech a vyloučení Ruska z mezinárodních organizací,“ řekl. 

Zda bude pátý balíček sankcí na Radě schválen, zatím podle něho nelze říct. Hlavním tématem Evropské rady bude vojenská pomoc a tyto sankce, které však velmi tvrdé dopadají i na občany západních zemí.

Uprchlíkům už neposkytujeme komfort jako na začátku, přiznal Rakušan

„24. únorem se svět zásadně změnil a Rusko je ekonomicky odepsané na nejméně jednu generaci. Ekonomicky i sociálně se vrátí o 20 let zpátky. Pokud bude Evropa s Amerikou držet ten kurz, tak si to nikdo nedovolí obcházet,“ řekl v souvislosti s potenciálním sblížením Ruska s Čínou či Indií guvernér ČNB Rusnok. „Putin vstoupí do historie jako někdo, kdo nechal Rusko úplně zničit,“ dodal.

Odstřihnutí Ruska od SWIFTU kompletně

Evropská rada se bude příští týden zabývat polským návrhem na úplný zákaz obchodu EU s Ruskem. Podle českého ministra financí to není realistický nápad, protože by potřeboval podporu celé sedmadvacítky. „A co jsem slyšel od kolegů ministrů z ostatních zemí, tak to nezíská takovou podporu,“ řekl Stanjura. Český návrh je odstřihnout od systému SWIFT všechny ruské banky, uzavření evropských přístavů pro ruské lodě a vyloučení Ruska ze zbylých organizací. „Když odstřihneme Rusko úplně od SWIFT, tak je otázka, jak budeme za ruský plyn platit,“ nadnesl v debatě Rusnok.

Opozice a část zaměstnavatelských svazů kritizují vládní zásahy do ekonomiky, které usilovaly o snížení rostoucích cen pohonných hmot.

Podle Jana Švejnara je otázkou, do jaké míry jsme ve válečném stavu, který by vládu k tvrdším zásahům opravňoval. „Zásadní je tlumit dopady na nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva,“ uvedl ekonom.

Trhy se zklidnily. Velkoobchodní cena plynu pro Evropu klesla o 70 procent

Konec povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot by měl podle slov Stanjury začít skutečně platit do konce března. První výsledky z hodnocení výše marží čerpacích stanic, které vláda zjišťuje v souvislosti s růstem cen paliv, by měly být již v úterý.

Vláda podle Stanjury vydá tiskové prohlášení. „Myslím, si že to žádné mimořádné zjištění nepřinese,“ řekl v ČT Stanjura.

Česká ekonomika bude ráda za nulu

Máme, takovou inflační nálož, která nás v pololetí vyžene k nějakým těm 13 procentům meziročně, uvedl guvernér ČNB Rusnok. Inflace ale podle něho nemůže růst donekonečna. „Válku nikdo předvídat nemohl a ta má hlavně nákladový charakter,“ řekl Rusnok. Ta může mít podle jeho slov za následek velkou recesi. 

Myslí si, že ekonomický růst se nesníží trochu, nýbrž dramaticky. „Na konci roku budeme rádi za černou nulu,“ míní Rusnok. Uvedl také, že se to velmi promítne do roku 2023. Reálné mzdy s takovou inflací klesnou za jeden rok o 5 až 8 procent. „To jsme nezažili prakticky za 30 let a bude to obrovská rána,“ dodal.

Stanjura v ČT nevyloučil, že v boji proti energetické chudobě bude navýšeno životní minimum, mělo by to však dopad na systém dávek a debata ve vládě zatím není uzavřená. 

Ministerstvo financí podle něho připraví kvůli válce na Ukrajině novým výdajům novelu zákona o státním rozpočtu. Nebude to ale dříve než v červenci. Stanjura nechce dramaticky zvyšovat zadlužení.

Zároveň chce vláda od ledna roku 2024 umožnit firmám vést účetnictví a daňové evidence v eurech. „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší,“ uvedl ministr.  Se zavedením možnosti počítá programové prohlášení vlády, které nestanovuje přesný termín.

„Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj,“ dodal Stanjura. O vstupu do eurozóny se nadále neuvažuje, řekl ministr financí. Podle ekonomů Švejdara i Rusnoka je česká koruna stabilní měnou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video