Digitální měny centrálních bank mají mnoho společných prvků s hotovostí. Na rozdíl od ní jsou ale čistě digitální. Jde o pohledávku přímo za centrální bankou, čímž se odlišují od peněz uložených na běžných účtech komerčních bank. Ty totiž pro střadatele představují pohledávku za jeho konkrétní obchodní bankou, nikoliv za tou centrální.
ČNB zvedla úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší za dvacet let |
Digitální měny centrálních bank (CBDC) v mnohém odlišují se od běžně známých kryptoměn, jako je třeba bitcoin nebo ethereum. Kryptoměny jsou investiční produkty, v případě kterých lidé častokrát spekulují na růst jejich hodnoty. Méně se ale zatím hodí k reálným transakcím.
CBDC jsou řízené centrálně, jejich emisi mají na starosti regulátoři v podobě centrálních bank. Kryptoměny oproti tomu fungují decentralizovaně. Měnu nelze kontrolovat vládou či jinými institucemi.
Podle ČNB by byla nutná změna legislativy
Česká národní banka kvůli případné vlastní digitální měně založila už před několika měsíci speciální pracovní skupinu. Vyhlídky na uvedení „digitální koruny“ v život však pro nejbližší budoucnost příliš reálné nejsou, i když někteří ekonomové radí s jejím spuštěním neotálet.
„Česká národní banka o CBDC musí uvažovat. Jde totiž o další nástroj měnové politiky. Když v roce 2008 přestaly centrálním bankám stačit úrokové sazby, pustily se do kvantitativního uvolňování. Kdyby ale na něj trhy do budoucna přestaly významněji reagovat, bylo by vhodné mít další nástroj v rukávu, a to by mohla být právě zmíněná vlastní digitální měna centrální banky,“ říká například hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal.
Centrální banka ve věci hypoték nehodila mladé přes palubu |
Podle centrální banky by si však případné rozhodnutí o emisi CBDC vyžádalo nejprve nutnou změnu legislativy, proto v tuto chvíli žádný aktivní projekt neexistuje.
„O CBDC uvažují nebo ji zavádí státy, které mají problémy s finanční inkluzí. V jejich případě je patrný třeba vysoký podíl obyvatel bez bankovních účtů a bez přístupu k elektronickým platbám, jako jsou kupříkladu státy v Karibiku a Africe. O CBDC rovněž začínají přemýšlet státy, kde výrazně klesá používání hotovosti, jako je Švédsko nebo Velká Británie. To však není případ České republiky, kde je zákonem zaručen přístup k základnímu bankovnímu účtu, objem hotovosti v oběhu v současnosti stále roste a hotovost je nadále běžně užívána k placení,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Úrokové sazby se přiblížily vrcholu. Co se teď bude dít a kde se projeví |
Česká národní banka tak v současné době v oblasti CDBC především monitoruje zahraniční vývoj. Snaží se sledovat výstupy akademické sféry i různá technologická řešení nabízená soukromými subjekty. A podílí se i na činnosti mezinárodních organizací, které problematiku CBDC diskutují.
Třeba ve Švédsku je ale už zavedení digitální měny tamější centrální banky na spadnutí. Může za to značný pokles významu hotovosti při placení.
„Objem hotovosti ve Švédsku je nyní těsně nad jedním procentem HDP. Pokud bude tento vývoj do budoucna pokračovat, mohlo by být Švédsko během deseti až dvaceti let zcela bezhotovostní,“ řekl před časem serveru S&P Global poradce švédské centrální banky Carl-Andreas Claussen.
CBDC se obávají hlavně malé komerční banky
Dominik Stroukal říká, že Česká národní banka by díky vlastní digitální měně měla další nástroj pro dosahování kýžené dvouprocentní inflace. Spotřebitel si to podle něj může představit tak, že by měl ve svém internetovém bankovnictví ještě jeden běžný či spořící účet, který by ale v pozadí byl vedený u České národní banky, což by reálně ani nepoznal. V určité chvíli by na něm dokonce mohl mít i vyšší úrok.
ČNB zvedá úrokové sazby rychleji než ostatní centrální banky |
„Nejvíce se CBDC bojí obchodní banky, zejména ty menší. Pokud by centrální banka nastavila vysoké úroky na svých digitálních penězích, potom by komerčním bankám začaly odtékat vklady klientů a mohly by se tak dostat do značných problémů. Zejména pak ty malé banky, které lákají klienty právě na vysoké úroky, by tuto konkurenční výhodu ztratily. Část bank by mohla i zkrachovat,“ míní Stroukal.
Poradce švédské centrální banky Carl-Andreas Claussen se ale komerční banky snaží uklidňovat. Podle něj totiž budou hrát ve finančním systému důležitou roli i v případě zavedení CBDC. „Švédská centrální banka nechce převzít velký podíl vkladů klientů u běžných obchodních bank. CBDC bude mít na trhu podobný vliv, jako měla ještě před pár lety hotovost,“ domnívá se Claussen.
